Moje zpověď

Každý ke mně chodí, vyptává se na moje myšlenky, co mi je, co prožívám, že prý chce znát moje pravé já. Ha, výsměch můj je postihne. Za roh vlezou s mým nepřítelem a hned mě pomlouvají! Vylezou a už zas chtějí znát mé myšlenky, chtějí zas znát mě! Ha, výsměch!

Každý mi do hlavy vtlouká své rozumy, jako bych neměla své vlastní názory, svůj mozek! Nedošlo jim, že já už mám na vše své ucelené názory? Nedošlo jim, že už nejsem ta malá dívka, která potřebuje vést několika lidmi? Potřebuji vést, ale buď vlastním srdcem nebo jedním člověkem! Člověkem, kterému se chci vyhýbat, avšak se stane to, co se stát má!

Hledáš se, najdeš se, žiješ spokojeně sám se sebou, tvoje já je tvůj nejlepší přítel, ale najednou ti do života vstoupí člověk, který tě tak strašně rozhodí, že zapomeneš sebe, ztratíš sebe, nevyznáš se v sobě! Ano, to se mi přesně stalo. Dlouho jsem se dostávala do své původní pózy, která mi tak moc vyhovovala a už jsem silnější, už sebe nikde neztratím!!

Jdeš za svým cílem tak moc, až zapomeneš, kdo jsi a začneš být někým, koho nesnášíš a kým jsi nikdy nechtěl být?? Všeho s mírou!

Děláš něco jiného než chceš? Tlačí tě okolnosti do kouta? Řekni stop! Na chvíli se cestou životem zastav, než abys šel dál bez hlavy a špatnou cestou, kterou nechceš jít!

Odstrkovala jsem si lidi od sebe, aniž bych chtěla a věděla to! To je ta nejhorší věc, kterou člověk muže udělat. Jen se diví, proč se mu všichni vzdalují a nechápou, že příčina toho všeho může být právě u něj! Je to smutné, když chyby hledají u druhých, než aby je hledali nejprve u sebe a pak u ostatních.

Pochybuješ o svých snech? Ani je radši nerealizuješ? Byla jsem dřív také taková, ale už NE! Nepochybuji o svých snech. Jdu si tvrdě za nimi a vím, že se mi jednou vyplní! Ale bude to dřina, ale stojí mi za to. Člověk, co se aspoň trochu nepokusí, je srab a nestojí o ty sny tolik!