Podzim

Dešťové kapky mě smáčely celou, nitku či vlásek nemám suchý. Ale přesto mi není zima. Krásně mě hřeje u srdce. Ten déšť není vůbec studený... naopak, pálí!! Je hořící a pálí mne po celém těle... je to příjemně vzrušující...
Lavička opodál je osamělá... a přitom tak vznešená, obklopená krajinou... snad starobylá, dalo by se říct - a stejně krásná... její dřevo je mokré, ale bytné. Je jakoby vystřižená z nějaké pohádky... prostě nádherná... a strom vedle ní... listy pomalounku s občasným zašustěním začínají opadat a spadávat na zem...
Je mohutný, statný, vysoký až do nebes... zbarvený všemi barvami, nejvíce je tam však žluté. Proč?? Protože přichází podzim.
Listí se mísí s kapkami deště a...
Posadím se na lavičku, na které se zachytily dva lístečky a nechám podzim, ať si se mnou dělá, co chce. Listí a déšť mi padá na rozzářenou tvář zakloněnou hluboko dozadu...
Většina lidí má ráda léto nebo zimu. Když se se jich zeptáte, řeknou něco z toho. Ale nikdo nepochopil krásu tohoto předzimního období. Podzim... to je... procházky v listí, dušičky, Halloween, pouštění draků... lidé nechápou krásu tohoto období, což mne mrzí. Je krásné a obdivuhodně barevné. Je to podzim.