kradééé-me všichni...

Ve škole máme automat. Je to obyčejný automat na bagety, sladkosti, pití a tak podobně je to takový ten který má spoustu okének v každém z nich je kruhová plošina rozdělená do několika boxů. S postupem času se projevila lidská vynalézavost a několik lidí přišlo na to, že s plošinou jde pootočit a jdou vytáhnout i věci z vedlejšího boxu. To se samozřejmě rozneslo po škole a nyní je už jen málo těch, kdo odolají pokušení a vezmou si jen jednu věc. Když jsem jednomu klukovi řekl, „Ale notááák!“ bral to jako vtip a jen mi odpověděl: „To se musí.“ Už delší dobu mi celá ta věc hodně vadila a nikdy jsem to nechápal ale když mi někdo řekne to se musí… Tak to pardon, ale to je i na mě moc. Je to jen jeden ze spousty případů které se denně dějí. Pořád slyšíme jak někde někdo něco ukradl a všichni nadávají jaká je to hrůza. Ale na příkladu našeho automatu vidím, že v naší škole to není zdaleka menšina kdo krade. A není to jen ve naší škole je to všude kolem. Většina lidí si sem tam něco vezme, jsou to drobnosti, když se řekne krádež tak se tomu stejně jako ten kluk jen zasmějí, jako že TO PŘECE NENÍ KRÁDEŽ, VŽDYŤ JE TO JEN… Jenže i když to jen má cenu deseti korun, pak když si to JEN řekne deset milionů lidí chybí někde sto milionů. A to je jen zanedbatelné mínus ve finanční hodnotě, ale co morální hodnota věci. Když nějakou věc dělá prakticky každý, jen těžko se dá považovat za nemorální, jen těžko se dá odsuzovat. Jak chceme snížit zločinnost, když většina z nás už v mládí krade a spousta považuje za samozřejmé, že si něco vezmou když to jde a je to s nulovým nebo malým rizikem. Nejsmutnější na tom je, že jsou to zrovna tihle lidé, kteří nejvíc křičí když je někdo ošidí. všichni šidí jak se dá, to je u nás prostě normální, od politiků až po ty nejchudší. Přijde mi vtipné že ti nejchudší jsou považováni za nejrizikovější a všichni se bojíme že nás okradou, a přitom nikdo nevidí, jak nás velké společnosti a bohatí lidé okrádají mnohem víc a je to samozřejmé. Jak už jsem řekl, jak chceme odsuzovat jiné, když děláme to samé co oni. Jako kdybych sebe považoval za morálního protože jsem zabil jen tři lidi, zatímco ostatní je vybijí po stovkách. Smutné ale bohužel tak to v případě, kradení a podvádění je. Já osobně to nechápu, příčí se mi to a ani nevím proč, snad je to výchovou, snad je to povahou snad lidmi kteří mi vždy byli nejbližší, i když řada z nich nějaký ten drobný podvůdek či krádežičku také udělala. Všichni křičí, je to hrůza a přitom to dělají také, snad je na místě nechat planých řečí, a přijmout to jak to je, když to v malém považujete za samozřejmé, proč to nerozjet ve velkém? Příslušníci indické sekty thugů považovali krádež za uctívání bohyně Kálí tak proč z toho rovnou neudělat třeba národní zvyk a dělat to veřejně, stejně dnes krade každý a jen si stěžuje, že kradou druzí, takhle by jsme si aspoň nestěžovali…