Co s námi všemi provedl "květen"...

Co s námi všemi provedl květen?

Květen…
O těchto jedenatřiceti dnech by se dalo hovořit, jako o čase plném učení, kdy se každý žák poprvé poohlédne, a také zamyslí nad svými hrůzostrašnými známkami. Je zajímavé sledovat, jak celá třída plaší hrůzou před nastávajícími písemnými pracemi. Ale proč to tak vlastně je?...

Nejspíš by to mohlo být tím, že devadesát devět procent lidí z celé třídy se odpoledne - díky krásnému počasí- rozhodne jít ven s kamarády či svým partnerem a ani na chviličku se neposadí ke knize s učením a svým povinnostem se příliš nevěnuje.

Co je důvodem toho, že si většina lidí představuje školu jako místo hrůzy? Jsou to učitelé? Učení? Nebo, že by škola sama o sobě? Myslím, že všechny zmíněné důvody s tímto problémem částečně souvisí. Z mého pohledu je hlavní příčina ukryta v žácích samotných. Většina z nás si ještě neuvědomila, že nám nastala další důležitá fáze života a my se raději necháváme unést tou pověstnou májovou vůní. Říkám májová vůně? No ano! Vždyť první máj je lásky čas, vše rozkvétá, příroda bují a hýří barvami a my přestáváme cítit zimní únavu.
Máme spoustu energie, že bychom ji mohli rozdávat. Také proto jsme tak neklidní a nesoustředění, ale díky těm vysokým květnovým teplotám tak trochu líní.

Měsíc květen nás již opustil a navštívil nás červen. Právě teď mi dochází, že květnová a červnová škola se nedá ani příliš srovnávat. Květen byl přece jen o něco klidnější než-li červen, ale o tom raději až někdy jindy.