lidé bez domova

Když potkáme na ulici bezdomovce, vetšinou se znechuceně nebo se strachem otočíme. Ale co víme o tom člověku že se takto zachováme? Uznavám někteří si za to můžou sami....
Ale někteří se tam dostali něšťastnou náhodou. Co když ti lidé někdy měli krásný byt, krásného partnera třeba i děti. Děti odešli, pratner utekl a obral člověka o vše co měl. Člověk byl na dně , přišel o práci. Nejprve mu odpojili elektriku a poté co neměl na nájem na byt, který byl to jediné co mu zbyl, byl vyhozen. Bral to třeba jako dočasnou situaci, ale někdy to dopadlo dobře někdy špatně.
To může být jen jeden z mála příběhů jak se člověk dostane na ulici, bez jeho zavinění. Tak je neodsuzujme. Vždy se může stát že příjde situace a stane se to i nám. Nikdy nevíte co čeká za rohem. A ti lidé tam na těch ulicích už nemají nic. Víme nepoznáme který si to zavinil sám, třeba pitím či něčím jiným. Příjde vám však spravedlivé že někdo utrácí tisíce za značkové věci, dovolené, nejnovější moderní techniku a plno dalších věcí? A přitom tito lidé nemají co jíst? Ano je to sobecké. Nějakým způsobem je sobec každý. Tak proč jsme všichni tak bezohlední. Vždyť každý člověk si zaslouží úctu a pochopení, ať už je jakýkoliv. A když už jim aspoň nechceme pomoci, neodsuzujme je. Nikdy nevíte kdy se to stane nám. A nikdy nevíte kdy vám takový člověk může pomoci. Zamyslete se tedy proč těm lidem nepomůžeme? Proč jich stále více přibývá? A když se tento člověk chce ucházet o práci nikdo mu už nedám šanci? Nepochopím,nepochopím tento svět. Jak všem pomoci? Asi to nejde. Je nemožné všem zachraňovat život. Pravda, někteří se o to ani nesnaží a nechtějí. Však těm málo lidem, kteří by chtěli, by se pomoci mělo. Aspoň nějakým způsobem vyřešit tyto problémy. Ale kdo se pustí do takového naročného a riskantního projektu? Asi nikdo. Radši necháme umrzat ty lidi na ulicích. Kteří mají přátele jen mezi dalšími bezdomovci. Vždyť nikomu chybět nebudou........



,,NĚŘÍKEJ ŽE NEMŮŽEŠ, KDYŽ NECHCEŠ. PROTOŽE PŘIJDOU VELMI BRZY DNY, KDY TO BUDE DALEKO HORŠÍ. BUDEŠ PRO ZMĚNU CHTÍT A PAK UŽ NEBUDEŠ MOCI."

JAN WERICH