Pravda vítězí

Je zajímavé, že i když je lež brána za hřích, je o lhaní a lžích mnohem víc rčení než o pravdě. Tak třeba "Lež je milosrdná." Myslím, že svým způsobem je i pravdivé. Netvrdím ale, že pravdomluvní lidé jsou krutí. Jen jsou možná zoufalejší, protože jejich život je mnohem těžší nehledě na to, jak špatně se na jejich dlouhé nohy shánějí kalhoty.
Lež je v daný okamžik určitě milosrdnější, ale později bolí víc než pravda. Jsou situace, kdy každý člověk zalže. Může se jednat o kladnou odpověď na otázku, zda-li jste snědli svačinu, i když jídlo skončilo v odpadkovém koši. A je to vcelku lidské. Ale vždy, než odpovíte, zamyslete se, jaké důsledky s sebou vaše odpověď přinese. Protože někdy je i pravdivá odpověď strašná...

Jednou jsem podala pravdivé vysvětlení svého chování klukovi, kterého jsem měla opravdu ráda. Vzdala jsem se tak všech svých iluzí. A i když už je to přes rok, dodnes cítím, jak moc mi to změnilo život. A dodnes také přemýšlím o tom, jestli moje rozhodnutí bylo správné. Kdybych si bývala něco přijatelného vymyslela, mohlo být všechno úplně jinak. Takhle jsem odkryla své karty bez jakýchkoli es. Dosud mám pocit, že do mě vidí. Že pořád ví, co si myslím, co cítím, jak se zachovám. A tenhle pocit věru není příjemný.

Troufám si říct, že v tomto případě uhrála pravda remízu. A to jen o chlup. A co nám zbývá, když ani pravdě nemůžeme důvěřovat? Snad jedině zemřít... A doufat, že to bude pravda.