Zpověď

Je to tady! Můj velký den. Ach, jak jsem myslela, že tento zážitek budu moci prožít s tebou...
Jak mylné to byly myšlenky! Ani nevím, co se vlastně stalo, že to tak nedopadlo? Udělala jsem něco špatně já, nebo snad TY? Darling, ať už to bylo jakkoli, chyba určitě byla na obou stranách.
Když si vzpomenu na ten den, kdy jsme se poprvé potkaly! Rozuměly jsme si hned od začátku, ani nevím, kdy jsme udělaly ten první krok. Ale byl to krok, který zasáhl do mého života a který jen tak nesmažu. Zarylo se mi to hluboko do srdce, ve kterém nyní po tobě zůstala akorát tak velká jizva. Jizva, která čas od času otevře a silně krvácí! Ach, jak to bolí!
Měly jsme toho spolu tak moc společného. Kam se to najednou všechno podělo? Tolik let jsme vydržely bez jediné hádky. Říkaly si pravdu do očí a i když jsme spolu trávily dost společného času, nedokázaly jsme si jít na nervy, jako to bylo s mnoha dalšími. Zažily jsme dobré i zlé, ale naše přátelství trvalo dál a dál. Pamatuješ, na táboře? Ještě teď si pamatuji slova sms, kterou jsi mi poslala po návratu. "Myslela jsem si, že si po týdnu budeme lézt na nervy, ale teď zjišťuji, že když jsem doma, tak mi tady chybíš!" Copak to všechno byla lež?
Je pravda, že poslední rok, jsme trávily veškerý volný čas spolu - dokonce ve škole, na brigádě a i při naších čajových dýchánkách. To už naše nervy nevydržely. Okey, to chápu, tohle přijít muselo, ale po nějakém čase, jsme dokazály navazát tam, kde to přestalo klapat. Myslela jsem, že to zase bude fajn! Bylo, ale pouze na pár měsíců.
Omlouvám, se jestli jsem se zachovala hnusně, ale já to tak prostě cítíla a ty mě znáš dost dobře na to, aby jsi věděla, že takhle budu reagovat. Když se XY odhodlal, že mezi námi nic nebude, sesypal se mi celý svět. A to jen díky tomu, že jsem nedokázala překousnout to, že místo toho, aby jsi šla zapíjet žal se mnou, šla jsi na párty, kde byl i ON! Moc mě to mrzelo! Ne, kvůli němu, chlapů je na světě dost, ale kvůli TOBĚ! Moc mě to bolelo, tohle byla ráda pod pás! V tu chvíli jsem tě moc potřebovala. Pokud ty tyhle věci dokážeš přejít bez přátel, tak tě obdivuji, ale já na to prostě nemám. Víš, že přátelé jsou pro můj život velice důležití! Asi jsem v tu chvíli byla zaslepená a starala se pouze o sebe, ale pokud ti to vadilo, měla jsi mi něco říct. Vždyť víš, že jsme si řekly, že teď už budeme říkat NE! Ale ne takovéhle NE, po kterém ti zůstanou šrámy na duši.
Jsem jen ráda, že jsem to všechno dokázala překonat. I když jsem v ruce držela "mou novou nejlepší kamarádku - žiletku", dokazála jsem si včas uvědomit, že i když život bez tebe bude chudší, najdu jistě i jiné poklady, které mi tě pomohou vynahradit. Záměrně nemyslím NAHRADIT, protože to opravdu nedokáže nikdo!
Tohle asi nikdy číst nebudeš, ale kdyby náhodou ano, vzpomeň si prosím na citát od Platona!