Deprimium

Každý z nás jednou zemře.

Jsme živé bytosti s přesně ohraničeným časem života, který nejde změnit.

Jsme prach ve větru.

Smrt je jen začátek, řekl kdosi.

Snad měl pravdu a reinkarnace vskutku existuje.

Možná je i karma a pravidlo akce a reakce. Zákon viny…. Dědičného postižení, které si každý z nás nese uvnitř sebe.

Smrt bývá vždy bolestná. Obzvlášť pokud je náhlá, neočekávaná, pak vystřelí šíp do srdce, který se jen těžko vytahuje. Rána se ale nikdy nezahojí.

Tak to je a tak to bude.

Každý z nás je strůjcem svého osudu.

Všichni máme možnost se změnit, vylepšit se.

Ne každý to dokáže

A tak…. Zamyslete se, podívejte se do samého svého nitra…. Myslíte, že by jste to zvládli? Změnit se?

Na tomto světě není jen dobro. Jeho opakem a věčným přítelem je zlo.

Vše má svůj opak….

Černá a bílá…. Jing a jang…. Světlo a tma…

Všechno má svůj důsledek.

Každé provinění nese odplatu a dědičný hřích.

A kde je bůh…. Kde jsme my?

Kdo vlastně jsme? A jaký je náš účel tady?

Byla nám dána svobodná vůle….

Darovali nám city…. Emoce všeho druhu.

Dostali jsme do vínku strach a naději.

A odvahu….

A co s tím děláme?

Zamysleli jste se někdy nad tím? Jaký jeúděl našich životů? Jaký má naše existence přínos pro ostatní?

Chcete celí život jen stát a poslouchat ostatní? Buďte svobodní a…

Žijte.

Vždyť…. Co by za život dal třeba takový Leonardo da Vinci?

Každý z nás má nějaký úděl, úkol, který má vykonat…. A život? Život je jen cesta k němu.