Skleněná koule

Ideály jsou jako skleněná koule.Stavíte si je kolem sebe,pěkně pomalu.Promýšlíte každý kousek,každou myšlenku.Jste šťastní jak to do sebe zapadá.Vytvoříte si vlastní skleněnou kouli,v které si žijete,fantazírujete a sníte.Je to váš malý vesmír.Ale jednou se vám stane,že někdo přijde a chce se dotknout vašich ideálů."Jen trošičku se dotknu",říká si.Prst se blíží ke sklu.Dotkne se ho a sklo praská.Celá koule se začne sypat.Pomalu ale jistě vaše ideály mizí.Je to hodně velký šok.Ten svět kolem vás je tak velký a skažený a vy jste v něm úplně nazí a nic vás před ním nechrání.Je to tvrdé,ale nezbytné pro nový začátek,protože až potom,co se vám zhroutí ideály,můžete začít budovat nové skleněné koule.Jde jen o to chtít vzdorovat okolnímu světu.Stačí pouze vzít 2 kousky skla a dát je k sobě.