Kudy z nudy, žhavý drát

A když bolest zavíří svými drápy
já neustanu, budu vítězná
cejch vypálím do oka té líté bestii
kdo by dnes hledal posvěcenou hostii
vytrvám, ač vykrvácím
něco hledám, cosi ztrácím
vlasy rvát si budu s krutou něhou
schovám se do povlaků, tam snad nemůžou
v maličkých křišťálech ze slzných váčků, třpytí se zapomnění
křídla z per vábniček, sudiček a můz
harpyjí křik
nesou mě na márách
a já plynu...
... v dnech na kalendáři útrpně značených
jsem divokým stromkem s planými jablky
a v trávě u nohou mi právě padl další zabitý voják
až jednou dojdu klidu
zvítězím, zapomenu, zabouchnu ty vrátka Bohovi před nosem