Co vlastně ženy chtějí??

Jako teenager se často nacházím v situacích, kdy mám hory možností a nevím co si vybrat. Nevím co chci. Po nedávné návštěvě babičky mě přepadl podobný pocit. Možná by se to dalo nazvat otázkou spíš než pocitem.
Otázka byla jednoduchá a mnohokrát opakována a tázána. „Co vlastně ženy chtějí?“
Abych vás uvedla do děje, má babička není sice teenager, ale podle mých poznatků prochází daleko horší krizí než je ta v mladistvém věku (takové to kdy nevíte jestli si obléci útlé džíny nebo krátkou mini, jestli se ON opravdu usmál na Vás a nebo se pouze snažil vyčistit si zuby od makových zrníček). Zkrátka a dobře to v naší rodině prarodičů je k nevydržení. Když otevřete okno – je zima, když ho zavřete – je horko a máte ho vlastně otevřít, aby vám bylo řečeno, že jste nemehlo, že je venku zima, takže ho vlastně musíte zavřít, aby bylo vevnitř dost teplo na otevření...
A to vše mě vedlo k jedinému závěru. Jak jsem tak seděla na židli, tiše, snažící se neupozornit na svou přítomnost, při tradiční výměně názorů mezi babičkou a stále moudře mlčícím dědou, začala jsem přemýšlet, proč si ho babička před víc než 40lety vzala. No jistě! Děda byl řidič! To je to co všechny bytosti našeho pohlaví chtějí.
Je to tak jednoduché, a zároveň všem prospěšné. Je všeobecně známo, že ženy neumějí číst v mapách, špatně se orientují v prostoru a strany? stačí vědět, že jsou dvě. A naopak muži se za volantem, s mapou v ruce cítí jako ryba ve vodě. Ale aby nebyly plusy jen pro muže, je také dobře známo, že když už se muži ztratí, se svým vysokým egem a ješitností se nehodlají ptát okolních chodců na cestu, ale naopak mají pocit, že musí dokázat, že je hračka se vymotat z toho neznámého území. A pozor! Tady přichází řada opět na dámy. Na ty krásné ale příliš ukecané bytosti, které neví kdy tu pusu zavřít. Těm totiž nedělá žádný problém otevřít okénko, a zařvat na kolemjdoucího kde, že to vlastně je. Jak jednoduché. Muž v pozici řidiče, žena jako spolujezdec. Nejlépe ve velkém autě s hlasitým rádiem. Rádio totiž zařídí aby neustálé navigační rady ženy, přes vysokou frekvenci hlasitosti k muži vůbec nedošly, a v důsledku? Žena nepozná, že řidič si jede svou cestou, a naopak má pocit, že je vyslyšena, a že si může povídat a povídat celé hodiny...
Děda byl kamioňák, už chápu proč jim to do penze tak klapalo :) a to musím podotknout, že má teď chvílemi nesnesitelná babička , jezdila často s ním. A teď si dokážu dost dobře představit jejich společnou a spokojenou cestu.
Takže co ženy vlastně chtějí? Auta? Pocit, že je někdo poslouchá? Pocit, že vám řídí vaše život?
No jistě. Chtějí přece řidiče.