Všeobecně o ničem

Ospravedlňuje něco mou existenci? Je vůbec něco, co by ji ospravedlnit mohlo? Došel jsem k názoru, že je to tvorba. Ne pouze v uměleckém slova smyslu, ale obecně, ať už sexuálně, manuálně či jakkoli jinak. Schopnost tvořit je největším darem Universa. A lidé ze všech živých bytostí se v této rovině přiblížili Universu nejvíce. Tajemné cosi stvořilo vesmír a maličkého člověka, se všemi jeho mindráky, s jeho touhou, s jeho sny, s jeho strachem. A maličký člověk, pln strachu, stvořil si dokonalého Boha. V jistém slova smyslu překonal žák mistra. Věřím v člověka, to je nejskvělejší idea a jediný komunismus, v který jsem schopen věřit...
Vždy mne fascinoval vznik něčeho nového. A proto píšu. Nemám ambice změnit svět nebo lidi, nechci nikomu a ničemu nastavovat zrcadlo a už vůbec se nesnažím pochopit. Na nic z toho nestačím. Jsem jen maličký člověk. Feťák pln strachu, co se snaží přežít další den...