Scénář života

Nikdy mě nezajímaly telenovely. S tím, že jsou trapný, uhozený, přehnaný a nekonečný, jsem se od nich odvracela.
Jenže život je jedna velká telenovela, nebo řekněme třeba román, komedie nebo fraška a od toho se nelze odvracet. Ten se musí žít.
A lidé vyskytující se v tom díle jsou herci - každý má svou roli, kterou dokáže nebo nedokáže hrát.
Někdo najde svůj scénář už v dětství, jiný ho potká v dospělosti, někdo ho neobjeví za celý svůj život.
Ze života se nevyvléknem, pokud ho ovšem neukončímě dobrovolně, a proto je důležité vyrovnat se s tím, co máme, a se všemi jeho výstřelky.
Můj příběh je tragikomedie, útrpně romantická a depresivní. A lidé, kteří v něm jsou, hrají své role přijatelně, lidsky, přestože je každý člověk úplně jiný, je to člověk a ten má lidské vlastnosti.
Scénář, který jsem koutkem oka zahlédla, mi silou lehkého vánku létá nad hlavou a já ho, ač se snažím, nemohu dostihnout. Je mým snem spolu s vyrovnaností...