Místo, kde žiju

Kdybys žil tam, kde já, věděl bys, že usmát se je těžší, než to vypadá. V mým světě musíš MYSLET na to, že se chceš usmát.. A snadno se na to zapomíná, víš?

Proto je moc důležité mít někoho, kdo přijde a připomene ti, že smát se je to nejhezčí ze všeho a co víc - smát se s někým, to je teprve ten největší dar. Protože to souznění s nějakým člověkem, které tu všichni hledáme, je právě o tom smíchu.

Když totiž dva lidé pochopí ten samý vtip, když se smějí jedné věci, na chvíli, na malou chvíli jejich duše splynou. A to je ten pravý pocit úplného štěstí.

V tu chvíli ti někdo rozumí, v tu chvíli nejsi sám, v tuhle malou chvíli, kdy se semnou směješ, jsi mým štěstím.. A proto je tak těžké se tady u nás smát, protože být něčím štěstím není jen tak.

To se musí přemoct šeď dnešního dne, shromáždit všechny síly a vést je k jednomu cíly - ke smíchu. Stojí to za námahu. Ale málokdo to dokáže, víš? Teda není to žádný úkol pro vyvolené, ale málokdo to CHCE dokázat.. Ani nevím, jak to správně popsat.

Tam kde žiju, jsou lidé moc zvláštní. Když se někomu podaří přemoct démony každodennosti a najít spřízněnost s někým ve smíchu, ostatní mu závidí. A hodně mu závidí, skoro bys řekl, že musel mít obrovské štěstí zapsané v osudu, takové které získají jen ti určení. Ale není to tak, věř mi. Může to dokázat každý, bude-li chtít.

Ale tomu bys asi nerozuměl, leda bys byl blázen..