Bradavky vzhůru k nebesům

Stála,, nehybně,, sexy boky zářily do dálky,, její tvář vypadala tence, slídově,, čistojasně,, pohled upírala ke každému, kdo se přiblížil na méně jak jednu míli,, když svítilo slunce, tak se trochu leskla,, když nasněžilo,, tak jsem ji někdy i přehlídla v tom davu sněhových kaněk,, ani sama nevím, proč na ni vzpomínám,, znám ji spíš z léta, z dní, kdy se asfalt lepil na podrážky žabek,, a sálala z nás letní žárlivost,, slyším ty cvrčky,, vnímám vůni vlnící se trávy,, a ona tam stála,, krasavice k pohledání, bradavky čpící spíš k nebi,, na kole s partou ječících koček, jsem ji vnímala jako jednu z nás, kterou nepustili rodiče za zahradu domu,, za to v autě boyfrienda jsem na ni trochu hodila blýskavé oko, když ji objížděl ten můj řidič káry,,,,, cestou necestou,, myslím tak nějak to znělo v rádiu,,,,, jak je lidská závist lehká,, tak nakažlivá,, záviděla jsem černým kočkám přecházejícím přes cestu, pavoukům a na pohled slizským hadům, jak vyvolávají ječáky a sirény ve svém okolí,,,, záviděla jsem povodním, jak dokážou rychle obrat,,,,, temně se lesknoucím opeřeným krkavcům,,, ohni, že dokáže tak pálit a spálit,,
Auto se odstavilo,,,, z lógru jsem četla, kdy začne můj život,, byl to dobrodružný příběh mezi zrníčky kávy,, kapky mléka jsem slízla z ucha, zakutálely se tam,, dočetla jsem se, že prý už žiju, hmm,, zadívala jsem se do blba na blba,, naproti jsem měla totiž zrcadélko políbené rtěnkou,, asi jsem si myslela, že jsem k zulíbání, já bláhová,, pomněnka neobjevená, přitom tak jasně modrá,, koukni, kuk !!! víš co raději toho nech, a nečum jak PUK !! achich ach, je to těžký žít,, raději bych chtěla stát jako ona,, hlavně ty bradavky vzhůru k nebesům,, jako gesto vzdoru ,,, že zákony překračuju, v pravidlech hledám výjimky,, že čůrám na prkýnko,, drbu se v tramvaji ,, klidně i na zadku ,, chápeš to?? představ si jedoucí tramvaj,, první článek bude plný rádoby vychovaných lidí,, druhý plně přirozených opic,, opice si budou vzájemně vybírat smítka,, drbat se na zádech,, houpat se ,, skákat,, objímat se,,,, prostě pohoda, bude to tam smrdět přirozeností přírody,,a u těch prapodivně slušných lidí?? cha,, neptat se,, neusmějí se na sebe, když se dotknout zipy svých bund, tak už udiveně uskakují, budou stát k sobě zadky, nedívat se do očí,, možná si přitom budou trhat ty holky to svý obočí,, a pak na zastávce nastoupí ještě jeden jejich druhu a dokonce jim bude dávat pokuty,, vyžívat se na jejich zapomětlivosti, snaze obejít dvanáctikorunnový šalin lístek,,
Prostě už jsem vznítila sirku,, škrtla jiskrou,,, volala jsem známému,, říkal, že v tom nevidí žádný problém,, že sic netypické přání to jest,, ale že pro mé pomněnkově modré oči se zasnaží,, možná i na mě zasněží,, a kočky na kole a opice v tramvajích se budou na mě koukat,, jak sošně tam budu stát,, pokrytá kamenem, vytesaná do sebe samé,, socha z obavy usmát se na blba do zrcadélka,,,, bojící se třít se se zipy,, toužící mít bradavky stále vzhůru k zářícímu slunci,, vstříc rudým červánkům života,,