Čekáte...

Vždycky potřebujete někoho,
o koho se můžete opřít.
A když tam neni, nestojí vedle vás,
tak upadnete.

Upadnete na zem a čekáte až přijde někdo,
kdo vás zvedne a vy na něm poznáte,
že je to ten člověk, ten kterého tolik potřebujete.

A tak tam ležíte,
jenomže po chvíli zjistíte,
že se něco stalo.
Přemýšlíte a nechápete.

Dojde vám, že pokud se nezvednete sami,
tak tam zůstanete, nikdo totiž nepřijde
a nenechá vás se o sebe opřít.

Dochází mi to, tak mi řekněte,
proč tady pořád ležím?