laik vs odborník

ponejprv pojmy, a tedy - kdo jsou zač. vše začíná hlavou a energií, tedy silou, jakou se postižený dokáže hrnout a překážky lámat kolenem.

laikem když začnu, mohu dojít i k otravnému nadšenci, kterému žádná informace i z honolulu neujde. neujde, ale moc si nepomůže. informací je moc a vyznat se v nich. a všude kolem samé informační stoky... a jsem u kritického odstupu. pokud laik dokáže i ten, poskočí o patro výš. v opačném případě se z něj stává pouze chodící specializovaný informační průjem.
jako jejich alternativa jsou kolem potulující se tucty nadšenců bez podstaty věci. když náhodou se dostanou tito do područí rozumného, stanou se i užitečnými. jinak pánbůh nás ochraňuj před agilním blbcem.
pak jsou laici vidící a schopni širších souvislostí, a tedy postupně prorůstající do dalších a jiných odvětví. a najednou tu máme laického odborníka pořád hledajícího, a jen smeknout.
oponentem je odborník od startovní čáry a postupný specialista neustále se vnořující a tedy ponořen až po okraj tělem i duší. vyzná se, a jen stěží můžete s ním ustát při. tento specialista si jezdí po vytyčené dráze a koleje s občasnou výhybkou si najde také. čas a prostor mimo dráhu nepotřebuje. není pro něj, je vyhrazen pro jiného specialistu.
části celku pro specializaci se postupným vnořováním dělí a dělí. vzniká zkumavka a kolem vákuum. pak se potkají dva specialisté z kdysi jednoho oboru a nechápou a neví, proč ten druhý se zabývá takovou hloupostí.
specialisté zásadně opovrhují odborníky s nadhledem prorostlými napříč.
a věda se stává pro jen nadšeného laika sanskrtem. propast narůstá až na druhej břeh a není ani dovidět.
pak nastoupí novinář z české lavice a před rozhovorem na dané téma se poučí, aby před mikrofonem zářil a byl vidět. a je už jedno, jakej odborník sedí naproti. novinář, redaktor českého rozhlasu má jako jedinej jasno. naštěstí i tam sedí lidé na prstech jedné ruky spočítaný, co s úctou dají prostor hostu a pak je co poslouchat.