Chvilkové štěstí?..

Člověk.
Jako živá bytost.
Dýchá, žije, cítí.
Lidé jsou různí, ale v podstatě jsou všichni stejní.
Liší se jen barvou pleti, barvou vlasů, vzhledem, stylem vystupování, ale někde hluboko uvnitř. V jejich duši, si každá živá bytost na této planetě přeje jediné. Najít lásku a spokojeně umřít s pocitem, že splnil vše důležité, proč se zrodil na tento svět. Najít lásku a vždy, když ji zahlédnete, roztřese se vám hlas a vaše tělo pokryjou kapky potu z nervozity. Lásku, která zaplní prázdné místo ve vašem srdci. Lásku, která jiskří nadšením a vyvolává ve vás uspokojující pocit, že jste našli to co jste tak dlouho a usilovně hledali a teď jste konečně šťastní.
Ale dávejte si pozor.
Štěstí, jenž na povrchu vypadá nezničitelně, je to nejkřehčí a nejzranitelnější. A proto pečlivě uvažte každé své rozhodnutí, svůj čin, své slovo, protože pak se vám může stát, že o všechno mrknutím oka přijdete.
O štěstí jenž vás naplnilo.
O lásku jenž vás naplnila.
A vy budete zase bloudit. Bloudit světem poznání a hledat to, co jste ztratili.
Věčné hledání.
Nekonečné poznání.