Už vím proč

Už vím proč

Anotace: Konečně jsem pochopila, proč si nezačínat s drogami.

Drogy. Milionkrát omílané téma. Rodiče říkají, že nám urazí ruce, pokud se toho svinstva někdy dotkneme, školy pořádají různé přednášky a koncerty proti drogám a v časopise si můžeme přečíst spousty dojímavých příběhů o mladých lidech, které drogy dostaly až na dno.
Jasně, prevence je důležitá. Ale nepřehání se to někdy? Říká se, že zakázané ovoce chutná nejlépe. A když nám bude pořád někdo klást na srdce, že drogy jsou fuj, nezačne nás to o to víc lákat?
Zhruba před měsícem mě to taky začalo lákat. Znám spousty lidí, co kouří marihuanu, a tak jsem si řekla, proč to taky nezkusit? Nemůže to přece být nic tak škodlivého, kdo to kouří tolik lidí….
Tento školní rok jedeme na lyžák. Jede s námi třída, kde hulí skoro každej, takže příležitost by byla. A když si trochu zahulím, nic se nestane…

Jenže včera jsem byla u kámošky. Seděly jsme u ní v pokoji a povídaly si, když z ničeho nic přišla řeč na jejího kamaráda, kterého já ani neznám. Ukazovala mi i jeho fotku, asi dva roky starou. Byl to moc hezkej kluk. A teď je z něj troska.
Ten kluk je z docela bohaté rodiny. Rodiče se mu nikdy moc nevěnovali, ale všechno mu vynahrazovali penězi. Jenže peníze ke štěstí prostě nestačí. Začal trpět depresemi, které se rozhodl řešit drogami. Po čase se stal hrozně závislým. Začala mu selhávat paměť, nedokázal se soustředit, stal se velice uzavřeným, dokonce netrefil ani do školy.
Jednou se pod vlivem drog pokusil spáchat sebevraždu. Naštěstí přežil. Dostal se do psychiatrické léčebny, kde mu diagnostikovali depresi a spoustu různých psychóz.
Teď už je doma. Musí brát hromady různých léku. Je agresivní, skoro nepoznává nikoho ze svých blízkých. A to kvůli drogám…

Když mi tohle kámoška řekla, skoro jsem se rozbrečela. Sice jsem ho nikdy neviděla, ale díky tomu, že ho zná ona, mi připadá jeho příběh tisíckrát bližší než příběhy slavných osobností závislých na drogám, kterými nás straší ve škole.
Díky tomuto jsem konečně pochopila, proč je nesmysl začínat si s drogami. Najednou je mi úplně jedno, že se mně lidi na lyžáku asi budou smát a říkat mi, že jsem srab, když si s nimi nedám ani jointa. Možná by se nic nestalo, ale možná taky ano….
Autor Charlie.S, 17.12.2006
Přečteno 444x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře
líbí

Šárko, moc hezky jsi to napsala, je to takové čisté. Nic nevnucuješ, na nic si nehraješ, prostě konstatuješ. Líbilo se mi to. Jen v jednom bych s tebou nesouhlasila - to, že máme ve třídě Toma a Filipa, neznamená, že jsme třída výhulů!
Taky jsem tady napsala něco o drogách, ale zase trošku z jiné stránky.

21.01.2008 18:55:00 | Faňule

líbí

Moc hezky napsané.. nevím, co více říct

20.02.2007 21:48:00 | Santinan Black

líbí

Tady nejde o to že by mě k tomu přesvedčovali kámoši-jako trochu jo, ale rozhodnutí je na mně-, říkala jsem si že to prostě zkusím. Ale tady to mě prostě odradilo...

28.12.2006 20:29:00 | Charlie.S

líbí

Šáry, já myslím, že tohle snad ani nepotřebuje komentář :)) je to moc hezky napsaný, pravdivě, rozumě...A je důležitý prostě odmítnout to, co sama nechceš :)) taky mi kdysi jen tak btw nabízeli kamarádi trávu, odmítla jsem, naštěstí mám kamarády, kterým je to vážně naprosto jedno, jestli si dám taky nebo ne, nikdo se na mě divně nekoukal....a já stejně byla na sebe pyšná za to, že jsem si to nedala :)))

28.12.2006 18:07:00 | Iňulka

líbí

možná Ti řeknou,že jsi srab,ale to neřeš,buď na sebe naopak pyšná...držím palce......100%

17.12.2006 18:21:00 | lonely.princess

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel