Nehoda

Hledí z okna autobusu. Myšlenkami někde jinde si tiše pobrukuje svou oblíbenou píseň a stereotypně pozoruje tak známou cestu. A přece je dnes něčím jiná. Žeby to bylo jemným deštěm, který se odráží od špinavých skel? Vždyť snad všichni již čekají na bílou nadílku, která ne a ne přijít. Možná proto jsou všichni kolem tak zachmuření. Žeby to bylo poblikáváním lamp, které se přetahují o světlo s Měsícem? Ne!
Ten svíravý pocit. Znenadání se objevil a možná proto ji tak překvapil. Jako by na srdce tlačili všechny vzpomínky, všechny výčitky. Jako by najednou nesla v hlavě svědomí všech hříšníků světa...všechna ta bolest, která dřívě byla. Ano, dříve. Nechápajíc proč je to zpět, otáčí se za tím, co to všechno způsobilo. Jako by se jí jeho smrt mihla před očima. Málem tu vidinu zachytila a možná zjistila, zdali ho smrt vážně dostihla nebo zda to byl pouhý klam. Místo toho však bude žít možná do konce života v naprosté nejistotě, jestli to auto na kolejích vážně bylo jeho. Jestli ty jemné kapky dopadali na jeho nehybné tělo nebo zdali do deště zářil jeho šťastný úsměv, protože to přežil. A možná tam také vůbec nebyl.
A tou největší nejistotou je, proč dívku tenkrát opustil, proč už se neozval.Zanechal ji samotnou svým pochybám, svým ideálům. Tak jako děti odkládají své hračky, když je přestanou bavit. Tak proč teď z nenávisti, která přerostla v nezájem a občasné vzpomínky, jak to tak bývá, u ní zase vzplanul ten malý plamínek zájmu a výčitek. Jako když je milostný dopis vhozen do ohně. Zase se nezvaně vkradl do její mysli. Jako by toho ublížení už nebylo dost.
A z obyčejného dne se stane jeden z nejhorších dnů v jejím životě. Neboť právě nejistota je to, co lidí zabíjí..to, co snění promění v noční můru. A tak dívka bezradně sedí. Je snad hmatatelné napětí v její duši.
A tak se ptám..proč dívku zajímá život či smrt člověka, který na ní snad provždy zanevřel? Který ji neskutečně zklamal. Který si myslel, že je králem silnic. Který jí dal tolik nadějí a pak si je bez dovolení ukradl zpátky. Který jí tolik dal, ale o to více vzal.
Kterého tolik milovala...