Za prvé)
buďte féroví, snažte se k životu a lidem přistupovat tak, jak jste přesvědčeni, že je to opravdu správné a jak chcete, aby se oni chovali k vám. Nepomlouvejte nikoho za zády. Jestli máte s někým problém, vymáčkněte ze sebe zbytky diplomacie, i když se vám nechce, a řekněte mu co si myslíte slušně a na rovinu, abyste měli čistý stůl.
Udržujte svěřená tajemství a nesnažte se být rádcem, stačí být posluchačem. Každý je zodpovědný za svůj život sám. Vy nejste ti, kdo jeho problémy vyřeší, vy nejste ti, kdo mají právo soudit.. Nechodíte v jeho botách.
Zkuste být víc tolerantní a empatičtí. Každý má důvod být někdy protivný, či smutný. I vy. Nenahlížejte na někoho jednorázově, díky nějaké jeho momentální slabosti, ale vzpomeňte si, že jste ho doteď považovali za fajn člověka. Nelámejte nad nikým hůl. Přemýšlejte o tom, co se děje, jestli byste mu mohli pomoct.
Za druhé)
buďte hrdí. Snažte se být pyšní na to, že nejste podrazáci, že se opravdu poctivě snažíte uspět ve filmu, který se nazývá "Život". Nelezte zbytečně nikomu do zadku, protože jak se jednou dáte na podobnou cestu, je zle. Pokud v sobě máte onu špetku hrdosti a charakteru, začnete s tím mít dříve, či později problém. Snažte se vždy dát víc, než se vám může vrátit.
Za třetí)
buďte opravdovým přítelem. On se vždycky najde někdo, kdo vás podrazí.
Máte za sebou život bez zásadních podrazů na druhých? Buďte v klidu, nikoho to nezajímá.
Závěr
Nesnažte se změnit k horšímu.
co Tě tak hrozně naštvalo? život je sice jako žebříček do kurníku, krátkej a pos..., ale sluníčko jednou vyleze, najde se pomocná ruka, objeví se pohlazení, smích vypukne bezděčně a zase bude líp na světě...
22.02.2015 08:56:41 | Perseus
určitě nešlo o malou věc, to mi věř.. je to ale věc opravdu soukromá, kterou tu nechci vytahovat.. :) díky za komentář..
22.02.2015 11:27:39 | Amelie M.
Tak já jsem nulou asi docela rád:-) (i když stále je co zlepšovat)
21.02.2015 22:24:54 | Robin Marnolli
možná jsem nula
po receptu
a co má bejt:-)
že jsem svá?
prokristapána
asi se nezměním
že je to rána?
mám svý chyby
a co
na život stačí
i chytrák se spálí, co říkáš počítači? :-)
21.02.2015 18:38:59 | básněnka
Není tam jediná věta, s níž bych měl chuť polemizovat. Sice je to "poučné", ale nemám z toho pocit, že chceš poučovat, což je myslím dost velký kumšt, napsat to s takovýmto vyzněním. Takové ty "chytré rady" člověka většinou spíš odradí, tohle ale ne. A cítím z toho, že to není vyčtené z brožurek, ale ze života, což je ta nejmoudřejší kniha ke čtení (kam se na ni hrabe Bible), když se zvládne jazyk, jímž je sepsána. K Tobě se vyplatí si chodit pro moudrost ;-) Dodržet by to vždy a za všech okolností sice nedokázali asi ani svatí, ale vždyť i my máme právo se občas ocitnout na té druhé straně, kdy tu nekonečnou toleranci potřebujeme od těch druhých, jak to i zmiňuješ. Hlavně, abychom za ni uměli být i vděčni a občas si jí i u těch druhých dokázali byť jen všimnout... ;-)
Polemický je pro mne snad jen ten název, ale takovýhle vtipný jemný sarkasmus já rád. Ano - nulou v očích skutečných nul, které o své nulové či záporné hodnotě nemají tucha, protože jim Tvá moudrost schází... :-D
21.02.2015 13:56:54 | Amonasr
moc se mi líbí, co jsi napsal.. "Dodržet by to vždy a za všech okolností sice nedokázali asi ani svatí, ale vždyť i my máme právo se občas ocitnout na té druhé straně, kdy tu nekonečnou toleranci potřebujeme od těch druhých.. Hlavně, abychom za ni uměli být i vděčni a občas si jí i u těch druhých dokázali byť jen všimnout.." - naprosto s tím souzním.. samozřejmě nejsme svatí, všichni často šlapeme vedle, jde jen o to, co je naší niterní podstatou, jak se stavíme k životu.. neumím to lépe popsat, ale vím, že rozumíš..
a máš pravdu, je to ze života.. viz. odpověď hledačovi.. psala jsem to v době naprostého zklamání z lidí..
díky za skvělý komentář.. :)
21.02.2015 14:51:39 | Amelie M.
Ještě jsem se tu zastavila. Nedá mi to. "Naprosté zklamání" je nejspíš ten chvilkový stav a jistě to bylo z konkrétních lidí. To se přihodí. Jsou zas jiní, kteří nezklamou. Já s tím taky neumím moc zacházet, ale furt to učím. Těch nul bude na světě celkem dost. Jé to jsem se ale zakecala. :-D
21.02.2015 23:00:40 | A42
Tím jsi to ovšem ještě podtrhla, protože napsat tohle po bezprostředním zklamání z lidí značí silnou osobnost. Tedy ne, že bych to už jaksi o Tobě netušil i tak... ;-)
21.02.2015 16:33:54 | Amonasr
někde jsem se vyvztekat musela, to víš! :)) ty jsi na mě zase mimořádně hodný! :))
21.02.2015 17:53:07 | Amelie M.
Vyvztekat není to správné slovo, myslím. Spíš jsi hledala vnitřní rovnováhu a krásně ji našla a ještě se tu s ní podělila jako s prima návodem. Každopádně z toho vztek rozhodně necítím, naopak. Já jsem v podobné situaci hledal tu rovnováhu poměrně dlouho a našel ji až v meditacích. Vztekání je k ničemu, tím člověk škodí spíš sobě, i když někdy se tím holt musí taky projít... ;-)
21.02.2015 22:56:57 | Amonasr
na meditace já jsem děsný šídlo.. pět minut v klidu, je pro mě nadlidský úkol :-)
21.02.2015 22:58:56 | Amelie M.
Tak to byla taková trošku delší cesta od setkání s komunitou až k individuální meditaci. Ale když jsem tu rovnováhu našel, tak už mi taky chybí trpělivost se tomu věnovat, i když je to možná škoda. Ale vím, kam příště sáhnout. A to poznání komunity, byť letmé, bylo taky zajímavé - je to jiný svět a bylo mi v něm dobře, jsou to vesměs moc prima lidi, působila tam na mě taková mocně uklidňující energie, to se nedá popsat. To bylo něco jako očistná lázeň, nechápal jsem, že to může tak působit jen samotnou přítomností v tom prostředí. Akorát ta kolektivnost mi osobnostně nevyhovuje a navíc nedokážu ctít autoritu kultu nějaké všemi uctívané osoby. Já už dávno z nikoho na zadek neumím padat... ;-)
21.02.2015 23:14:32 | Amonasr
jojo, četl jsem to, však víš kde, někde kousek od těch jablečných kouliček, parádní :-)
21.02.2015 10:33:30 | hledač
to víš.. když dostaneš od života pořádnou tečku jen díky tomu, že nejsi ochoten, se sehnout před mocipány, pak se to z člověka jen sype.. :)) jenže, já vždycky raději půjdu hlavou proti zdi, když jsem přesvědčena, že je to správná věc.. i když to bolí.. někdy strašně moc a dlouho..
díky :)
21.02.2015 14:39:11 | Amelie M.
no, nějak tě už trochu poznávám, jen pozor na ty tvrdé zdi, škoda by bylo takové hlavičky :-)
moc rád čtu tvé volně plynoucí texty, to ty víš, ovšem ta poslední veršovaná básněnka je taky naprosto mňam :-)
21.02.2015 17:21:03 | hledač
no, tak tedy díky, se snad i trošku rdím :)).. tak já zkusím více rýmovat, i kvůli tobě, nakonec, já mám cit pro vytříbené rýmy.. třeba slovo činčila - loudila, žvanila, škrtila, sežrala, debila! jo, to pude! (jako sex, to je taky pudová záležitost, bud to pude nebo to prostě nepude no..) :D
21.02.2015 17:58:39 | Amelie M.
myslíš něco jako:
činčila praštila žvanila do týla
lekl se posral se - no žádná idyla... ? ano, i to je možné :-)))
prostě - i dítě předškolního věku už má nějaké správné podezření, že básnička by se měla rýmovat, tu nerýmovanou si prostě nezapamatuje. proč si ji nezapamatuje? protože to není básnička! :-)))
básnička je nosným pilířem poezie. poezie má samozřejmě i mnoho jiných módních odboček, ale ty časem chcípnou (stejně jako papírové košile z NDR, digitální hodinky, tamagoči, mlíko v igelitu...).
P.S. no, mám teď na skladě dva krásné volné kousky, ale teď je sem aspoň měsíc nedám, abych nevypadal jako ještě větší debil, než jak se předvádím běžně :-)))
21.02.2015 19:05:31 | hledač
ano tati.. už koulím vočičkama a šoupu nožičkama, zatímco upíjím mlíko, původně balený pytlíčkama :-/ :)))
NECHCÍPNE, PANČ TO NEDOPUSTIM! huš, kuš, hindukuš, tak příšahám!!! :-P :D
21.02.2015 19:18:46 | Amelie M.
ono se to tebe, nebo mě ptát nebude, přirozenost a zábavnou hravost rýmů nelze okecat! :-)
21.02.2015 19:24:11 | hledač
noo.. já nevím, každému sedne něco.. já mám někdy rýmů plný kecky a raději pluju na vlně něcojakoprózobásně :)) ale jo, asi máš pravdu, pro mě - bohužel..
21.02.2015 19:29:08 | Amelie M.
ježíš Amélie, jenom žádné pravdy, prosím! jen tě zlobím! prostě jsem příznivcem placaté Země a rýmované básně :-)))
21.02.2015 19:34:05 | hledač