Get used to!

My soul´s bleeding when you send me kissing smile…
My heart´s pounding when I´m floating to a fairy clime…
It´s so hard to have what I want… It´s too hard to be alone…
Crying deep inside of me, under the headline of this new tragedy...
Still smiling up to other´s eyes, I´m doomed to feel the loneliness, the cold shade…
Empty whispers full my ears, they´re blinding clear sunlight…
Never see the moon in bloom, never see to grow tree fame…
Trying to get used to know, you´ll be never mine…
Trying to get used to, it´s the time to start a new game… but can I play!?!

Má duše krvácí, když mi polibek posíláš…
Mé srdce buší ze všech sil, když odplouvám do pohádkových míst…
Je tak těžké mít co bych chtěla… Je příliš těžké býti sám…
Pláču hluboko vevnitř mého těla, pod štítem tohoto nového konce…
Stále se usmívám, ale jsem odsouzená k pocitu samoty, chladného stínu…
Prázdné šeptání se rozléhá v mých uších, oslepuje jasné sluneční paprsky…
Nikdy nezřím měsíc v rozkvětu, nikdy neuvidím vzrůstat slávu…
Zvykám si na to, že nikdy nebudeš můj…
Zvykám si na to, že je čas začít novou hru… ale můžu vůbec hrát!?!