10 vět o nesmrtelnosti chrousta

Pozoruji brouka a zdálo by se, že není ničím výjimečný, ale to jen na první pohled, na druhý pohled vlastně ještě také ne, ale při třetím pomalu začínám chápat jeho jedinečnost v celém vesmíru, o kterém on sám nemá ani ponětí, tedy pokud mohu usuzovat z toho, jak se o dění okolo sebe zajímá, nebo naopak ponětí má a úmyslně se chová tak dokonale apaticky, že mě, tak všímavého pozorovatele, který je vnitřně přesvědčený, že se dokáže vcítit do každého tvora, tedy vyjma králíka, jehož pokládám za nejhloupější zvíře které znám a to jich znám mnoho, tudíž se s ním do navazování vyššího duchovního spojení nepouštím, tak dokonale zmátl, že nevím, co si o něm myslet.

Napadá mě, tak jako jiné stejně nebo méně významné myslitele přede mnou při pohledu na tohoto konkrétního, jedinečného brouka; zcela jednoznačně je to chroust obecný (Melolontha melolontha, Linné, 1758), který byl dříve, hlavně kvůli plošné aplikaci pesticidů, možná však i kvůli faktu, že jak dospělí brouci, tak i jeho larvy byly dříve výživnou surovinou, a to jak v zahraniční, tedy převážně francouzké a německé, tak i v tuzemské, tedy naší, české gastronomii, téměř vyhubeni, což se díkybohu nestalo, jak se právě znovu přesvědčuji na vlastní oči, plný radosti pramenící z nalezení největší, možná lépe řečeno nejhlubší odpovědi, týkající se jeho vlastní nesmrtelnosti.

Jásám, jednak nad vlastní genialitou, o které sice vím už dávno, ale která si žádá oslavovat, ne snad kvůli vlastnímu oslavování, tak jako z toho pocitu, který po něm následuje a který se blíží prožitku uspokojení, ale především nad tím, že mohu, vlastně jsem povinen, protože jsem jediný který to dokáže, osvětlit a odhalit jeden z největších - ne, tady se opravdu falešná skromnost nehodí - ten největší otazník v historii světa: je chroust nesmrtelný?

Odpověď, stejně jako otázka, není složitá, tedy alespoň pro nás znalých základů logiky, kteroužto vědu považuji za základní a jediný pilíř věd ostatních, tedy - tímto pilířem by byla, i kdybych ji já osobně za tento základní pilíř nepovažoval, čímž nechci říct, že tento případ nastal, nebo kdy nastane, což dokazuje její všeobecnou platnost.

Logika nám zde přímo ukazuje - přímo to bije do očí, tedy samozřejmě přeneseně, nikoli doslovně, i když ona sama dokáže být při dokazování svojí obecné platnosti velmi nemilostrdná, nikoli však tím způsobem, jakým si počínají kupříkladu lidé s vychýlenými morálními zásadami, kteří jsou k ostatním nemilosrdní úmyslně, zatímco ona jen k těm, kteří ji nevnímají jako přirozenou součást běhu světa, jakou cestou se při dokazování této skutečnosti, tedy že je chroust nesmrtelný, vydat.

Nechť je pravdivý výrok: Buďto 2x2 je 5, nebo je chroust nesmrtelný.

Pokud je celý výrok pravdivý, což podle zadání zjevně je, potom je rozdělený na dva vzájemně se vylučující výroky, tedy "2x2 je 5" a "chroust je nesmrtelný", nyní není těžké určit jaký výrok je nepravdivý, sice k tomuto určení nepoužijeme přímo logiku ale matematiku, ale ta se od logiky odvinula až později po dlouhé době její samostatné existence, tudíž se stále pohybujeme v oblasti logiky, což je logické a stejně tak logické je určení jediného pravdivého výroku, totiž: chroust je nesmrtelný.

Tedy konkrétně tento můj chroust.
Vy si najděte svého, ale pochybuji, že ten Váš bude také nesmrtelný.
Smůla.