4.9.2019

Dokončil jsem prohlídku narozeninových dárků, které zůstaly po oslavě na Petřinách a dneska jsem je přivezl domů. 4 lahve alkoholu (z toho jednu jsem si koupil sám), dvě poukázky do sushi restaurace, poukázka do větrného tunelu, poukázka do Maximus resortu. Přemýšlel jsem, jak je napadlo, že by Maximus resort bylo něco co bych si přál. Asi jsem na to přišel, několikrát jsem se mohl zmínit, že by to "jako sauna" mělo být skvělé místo. Poukázky nejspíš stály několik tisíc korun.
Rozesmutnilo mě přání od Vlastičky, černobílý pohled s dvěma koťaty, v přání mi přeje hodně zdraví a spokojenosti, babča Vlasta a kočičky. Chtěl bych ho zarámovat spolu s obálkou od voucheru na větrný tunel na který kristýnka nakreslila mě s kočkou na padáku. Potěšilo mě, že na obrázku mám vlasy. Při přání dnes v práci moje absentující vlasy zmínil jen Standa a další nenávistné přání už bylo jen od Filipa (namládneme...), takže dohromady i přes mou nechuť jakkoliv upozorňovat na osobní věci v zaměstnání to hodnotím pozitivně.
Ve věku 33 let je prostě potřeba se zamyslet a začít střízlivě uvažovat, je na to nejvyšší čas. Je to jak když vím co mám dělat, ale nestačím to přetavovat do reality. Realita běží paralelně, s nahranými, automatizovanými reakcemi a je třeba jí vykolejit protože usměrnit nejde. Je třeba se do ní zakousnout a trhat, protože to se zdá jako jediné řešení.
Ostatní zaznamenáníhodné události dnešního dne:
- koňak Baron Otard, který původně chutnal jak pendrek se s ubývajícím množstvím v lahvi nepochopitelně zlepšil
- nedělalo mi dnes problém jet po práci na Smíchov nakrmit kočku tchýně, přestože jsem měl hlad
- naopak obrovský problém mi dělalo sníst trochu řeckého salátu na Petřinách asi o hodinu později
- v práci jsem se bavil, zhruba tři hodiny jsem řešil úlohu pro přijmací řízení operátora provozu, doteď bych řekl že moje řešení nebylo úplně na úrovni, obsahovalo velké množství neodůvodnitelných implikací, zato bylo velmi praktické (to nám hodně u kandidátů chybí). vypracoval jsem to ne jako člověk řešící rovnici, ale jako manažer.
- poprvé mi přijde vyšší výplata, o které jsem snad ještě nikomu neřekl. těším se na ní? celkem jo. utvrzuje mě v nesmyslnosti mého počínání v poslední době
- vyloučili mě ze studia (uff, konečně)
- technik od DODO dvěře mi doporučil koupit nové dveře (zničené Jiřinkou) v OBI, oproti mé poptávce na vyrobení stejných dveří jejich firmou. argumentoval pětinásobnou cenou, ale čím víc o tom přemýšlím, tím mi dochází, že o šetření mých peněz nešlo. připadám si nemožně, uvidíme co po návštěvě OBI
Jinak toho moc zaznamenáníhodného nebylo. Tři díly mindhuntera, double mcroyal s kečupem navíc, který chutnal nečekaně dobře. vyloženě masová příchuť. to dvoják (doublecheesburger) vůbec nemá. i když toho masa tam je fakt až moc.

září je podle mě krizová doba, stejně jako prosinec, ty hezké měsíce kolem podzimu ať už na začátku nebo na konci vyvolávají v člověku velké množství zcela nadbytečných pocitů. mojí terapií je Ben´s my friend, kterou pouštím denně cestou do práce. pak ještě jednou v práci.