Co je to krása?

Krása. Může to být jen pojem, ale může to být něco, co vnímáme jako emoci, jako potřebu a jako hodnotu. Kdybych měla seřadit žebříček krásy, nedokázala bych to, protože krásu vnímá každý z nás úplně jinak. Takže mě udivuje, když někdo někde v té velké Americe, v USA, prohlásí, že nejkrásnější ženou světa je Angelina Jolie. Jak je drzé tohle říct! Myslím si, že jsem viděla tisíce krásnějších žen a navíc, neměly na sobě ani gram make-upu a silikonu…
Každý člověk je jiný, každý má v sobě něco, čím je výjimečný, čím je krásný. Proč někdo odsuzuje lidi jen podle vzhledu a proč je vlastně zevnějšek člověka pro mnohé důležitější než nitro, než lidská duše a její kvality? Když jsem začala být v pubertě, tak jsem se takhle taky chovala, třídila jsem lidi mezi hezké a ošklivé. Ale vyrostla jsem z toho. Jiní ne. Marně teď přemýšlím, jak v mých očích vypadá opravdu ošklivý člověk? Říkám si, že i kdyby měl někdo na nose velkou bradavici, ale dokázal by mi být oporou a dobrým přítelem, nikdy bych se na něj nemohla zadívat se zhnusením. A naopak to může být s lidmi, co mají tváře jako z módních časopisů. Jako každá holka se ráda otočím za pěkným klukem, většina z nich se v mých očích změní, když promluví. Samá nadávka, samé sprosté slovo. Komu tohle připadá přitažlivé? Ale přesto ani o nich nedokážu prohlásit, že jsou oškliví.
Myslím si, že když moje babička byla mladá, tohle nebývalo. Prostě jí rodiče vybrali partnera a toho si musela vzít. A tak uvažuji, v čem je zakopaný pes a napadá mě jeden hlavní problém – média. Řekla bych, že jsou to právě ona, která nás řídí. Můžu zmínit třeba Marilyn Monroe. Býval to podle mnoha idol krásy. Oplácané tělíčko, rudé rty, kudrnaté blond vlasy. Tehdy chtěl být každý jako ona. Od „doby Marilyn“ se toho zase tak moc nezměnilo. Pořád frčí blond vlasy a plné rty, jen postava se zeštíhlila o 8 čísel než byla velikost Monroe.
Krásu vidí každý jinak. Ať už je to věkem, životními zkušenostmi, či osobností. Při výbuchu sopky může malé dítě radostně tleskat a radovat se, jak je tento přírodní jev krásný, ale dospělí ví, že tohle je katastrofa. Naopak dítě nemůže pochopit, co jeho matka vidí na nových šatech, vždyť takových má plnou skříň! Pro někoho jsou krásné chvíle v obětí blízké osoby, pro jiné nákup luxusní vily s bazénem a Porsche k tomu.
Krása je prostě něco, co si musí člověk ujasnit v hlavě sám. Neměli bychom se nechat ovlivňovat médii, každý z nás má snad svůj názor, tak se ho držte!