Radost je jen klam

Na co má člověk něco jako lásku, víru, štěstí, snahu, radost a mnohé další? Má snad lásku proto, aby mohl milovat? Víru proto, aby mohl v něco věřit? Štěstí proto, aby mohl prožívat nečekané situace? Snahu proto, aby něčeho dosáhl? A nakonec radost, aby se z toho všeho mohl radovat? Ne! Člověk to všechno má jen a jen proto, aby měl o co přijít. Kdyby člověk nic neměl, za čas by mu to ani nepřišlo. Ale takhle, když toto všechno má, má tu možnost, o to vše přijít. Díky snaze a víře dosáhne nějakého úspěchu či lásky a poté se z toho může radovat. A proč to všechno? Co pak? Pak o to všechno přijde a tím se vrací zase na začátek. Na bolestivý, smutný, ale bohužel velice pravdivý, reálný a velice nelítostně tvrdý začátek. A kde je konec? Konec je jen jeden a tím je smrt. Jen smrt dokáže zastavit naše ustavičné se točení v hovně.