Nalezeno 9 záznamů. Zobrazuji 1-9.
Tuhle větu asi známe všichni. Slýchávali jsme jí, když jsme ještě byli blázniví, divocí a mladí..od svých prarodičů, starých sousedů nebo od úplně cizích důchodců, které jsme dráždili při svých akcích. A totéž budeme možná za pár let říkat i my..
Úryvek z knihy:" Jak jsem se zbavila starostí aneb lobotomie není vždy za za trest"..
Máme radi zvářata, protože jsou chlupatá .. já mám opravdu zvířata ráda, ale jsou chvíle, kdy bych své vlastní zvíře bez problémů stáhla z kůže. Problém je v tom, že se ale docela bojím...
(Povídky » Akční, detektivní, dobrodružné, válečné)
Musíme si pomáhat...aneb Jak je důležité míti Filipa
Je skvělé mít přátelé, kteří o nás ví vše, ale i přesto nás mají rádi. Nikdy neodepřou pomocnou ruku, ať se děje, co se děje...jednou, v jednom městě, si on (říkejme mu třeba Filip) a ona ( kupříkaldu Natálie), přátelé a sousedé píší na icq...
Představte si tuto běžnou situaci, běžné české rozvedené ženy v ČR.
(Fejetony, sloupky » Ze života)
Rodiče občas svým dětem vyvedou něco, o čem děti nemohou rozhodnout. Mám na mysli křest. Nejsem jediná, koho dali rodiče pokřtít. Byly mi asi necelé dva roky, když se to stalo. Proč, to nevím, neboť si nepamatuji jediný den, kdy jsem chodli do kostela...
Moc se mi líbil jeden večírek, kdy jsme s partou zhřešili a místo alkoholu si ubalili jednoho jointa...moje dobrá přítelkyně se chtěla seznámit s klukem, kterého ještě neznala, tak chtěla zaujmout a mít vtip. Dodnes na ní nezapomněl...
Značkový gel proti akne z reklamy - změní Vás do týdne
Všichni to známe...někdy není zlato, co se třpytí....
Nápad, proč napsat tuto mou úvahu vznikl tehdy, když jsem jednou četla na jedné seznamce,(kde jsou ke čtení deníčky registrovaných), postesk jednoho z mladíků, který zřejmě zlomil hůl nad námi ženami.