Výběr autora Noko

Co je člověk bez lásky?

Řada mužů na ni stála,
milovali by ji žárem,
rudou touhou jejich srdce vlála
a ona – vražedný nezájem. Řady žen na ni stály,
kypě

Nemám rád zimu.

Rande v zimě Otevřel jsem těžké dveře,
podnik nás ukryl před větrem zimy,
tam nám přinesli čaj vřelý,
stála mezi námi ze stolu hráz.

Náměstím a ulicemi
se žene četné stádo,
jak hrom se valí dobytek,
sténá, duní jak tornádo. Elegantně hýkají oslové,
vznešeně mečí

Dva chlapci se milovali,
rádi by sňatek uzavřeli,
nikomu tím neškodili. Když za ruce se drželi,
pohledy si vysloužili,
ty pak lás

Shakespearovský sonet, který snad zapůsobí na romantická srdce.

Když Zora sklopí svá růžová víčka
a temný povzdech měsíce zahalí řeku tmou,
do ovzduší se vplíží sladká růž,
duhovky matné světlo lámou