Výběr autora čokoládovejdort

Dávno už nejsem dítě ale trochu si přeju abych ještě byla a snadno se rozpustila v sladký chemii tvýho pohledu nevyhnutelnýho aby mě otrávila  

Dvacet čtyři let
pojď se mnou na procházku
budu ti vyprávět –⁠ tak dej mi aspoň chvíli
i když mi nevěříš
jak zoufale jsi chtěl

Nikdy bychom se nemilovali
kdyby tady nebyl konec světa
nejezdil bys od ní za mnou na kole
nešli bychom fotit prázdnej Karlův most <