Výběr autora Ucitelskej

Když city vmáčkneš do chvilek
lásky z čajového sítka
Když ráda kasáš podolek
a nevíš co je výtka

Když všanc dáváš

Život. Tak nějak. Bohužel.

Hybatelem člověka je touha po životě.
Úzkostná touha, dravá a sobecká.
Touha zakousnout se do krkavice poznatelné reality a pít plnými d

Ze života

Zde leží ten, kdo děvče chtěl,
jemu snésti modré z nebe,
jen zhasit plamen horkých těl,
a pak hřát ji, kde to zebe.

.

Těžce dopadají
klapky
psacího stroje
velké zmatky
city
stejnokroje lež
imitace rodiny
příplatky na děti
staré

Hraji v královských barvách
dlouhou hru
tři srdce na flopu
a turn je černý kříž
kombinace fajn
hudba jakbysmet
dva hráči

Devítkou na konečnou
dál mě nikdo neuvidí.
Pryč od laciných gest!
Města jsou plný lidí
a lidi prázdný z měst...

Rozpačitě usínám vstávám unavený do ranního neklidu další etudu další pravidla marná jak příslib spásy kolotoč - víno - zvonkohra zakázané krás

Měsíc dnes voní červeně
pomerančové nebe
sklepává mraky do polštáře
večery v divadle -
bez scénáře
památník v park

Jsem tvoje hračka, jak plyšový medvídek.
Tvůj život? Portfolio skvělých nabídek.
Potom co? Až udeří těžká hodina?
Kdo z nás, tvýc

Vždyť jsem vlastně nikdy neměl plán...
zatím se stihl jen naučit
jak nejlépe být sám
teď tu sedím, lížu se
já černý kocou

Hoďte mi prosím kritiku :)

Hodiny se zas vmáčkly do vteřiny,
procházka potokem s lahvemi rosé,
chladivě smývá horký pocit viny,
zardí se, zbělají nohy mé bo

Snážím se dát svět zase do pořádku,
můj život je divadélko pro herečky...
Po večerech vyčítám z meziřádků,
zda to vážně musí skon

Jsem jak usoplený fakan nad obrázky,
s vlastním portfóliem dětských kresbiček,
jemné věty tepu pěstí do nadsázky,
věty, jež tě hrubě

Aneurysma v centru slasti
myslím na TO jenom zčásti
jenom na část - na tvou půlku
rozum, ten dám do kastrůlku
nemusíš se v

"Co kdybys přišel na kávu k mamince?"
rázně hned utla mé včerejší snažení.
"To radši triatlon uprostřed prosince..."
řek jsem a z

Za tmy mne napadla, v ulici na růžku,
chytla mne pod krkem, přidala vyhrůžku,
pral jsem se, brečel jsem, celkově špatenka,
klika,

Nepřízvučný listopad pije oblohu

a kouří ohníčky z akátových listů

tančí lindy do synkop na zmrzlém betonovém dvorku

Můj protestsong proti poměrům na Literu, které bych s vaší pomocí rád změnil.Pište do anotací či komentářů vašich básní heslo CHCI KRITIKU a pomozme si navzájem posunout se dál.Vystupme ze své komfortní zóny, vraťmě literárnímu webu jeho smysl!

  Skoro všichni tu chodíte po špičkách,
mažíce kámošům med kolem huby,
žvatláte cosi o milých lidičkách,
a poesie - ta jde do záhub

Večery dlouhé jako soudní spisy
jsem já, jsi ty, je naše kdysi
Z kdysi bude brzy potom zase
obloha šedá jednou protrhá se

Tak je tu další kolo vyčítání
teprve páté od svítání
marně čekám na to sladké nic
co už nevleze se do sklenic
Tak k dobru