Výběr autora Samurajj

Každý jsme někdy byl v situaci, kdy jsme přemýšleli, jestli by nebylo lepší to všechno ukončit. Kéž by to bylo tak jednoduché, jak to popisuju zde.

Pomyslná hranice a já na ni jsem
Za ní ani o cenťák nám říkali všem
Co se pak stane? To ti říct nemůžu...
Jak to ale zjistíme, kd

Toto jsem napsal v afektu za pár minut, chtělo by to úpravy ale fuck it. Líbí se mi ta autentičnost.

Další žiletka použitá v koutě
Je to začátek té nekončící poutě
Další jizva ze které kape krev
Nejde to zastavit jak slavíka zpěv

Tuto báseň jsem napsal ve velkých životních problémech, kdy jsem se potýkal se schyzofrenií. Nedává to v mnoha směrech smysl, ale krásně to vyjadřuje moje pocity v této životní fázi. Napsal bych to teď vše jinak, ale líbí se mi ten zmatek a nesmyslnost.

necítím hranici kůže a vzduchu
jsem všude a zároveň nikde
je to ten pocit jakože umírám
koukám do zrcadla a prostě se nepoznám <