Výběr autora zahradní skřítek

syrový ponor do hlubin lidské psychiky

Viděl jsem oči – plné jehel, plné trhlin – praskaly mi v lebce, jako ticho když tká ji. Viděl jsem stěny, jak mě berou do svých pilin; jejich smích

Lyrická báseň zachycující kontrast mezi jarním probuzením přírody a vnitřním rozporem člověka. Doporučeno čtenářům, kteří mají rádi absurdní kombinaci jarních květinek a existenciální krize v komplikovanější formě.

Zářivé paprsky ranního slunce
pokrývají veselím mdlou strouhu.
Probouzejí se pupeny tichounce,
budíce skvostem vášnivou touhu. Lučiny