Výběr autora neptolius

Někdy krátký až moc a někdy příliš dlouhý
tak se někomu může jevit, náš život pouhý

až na konci svých to let
poznáš smysl

Na počátku byla tma a nicota
žil den za dnem a srdce trápila slepota

přišel osudný to den
té noci, běžel mu hlavou zvlášt

Není snadné říci co mě trápí
bolest jenž se v dálce ztrácí

na hřišti života poslední hráč
poslední minuty a pak už jen pl

Svět očima temna

Pro co žiju....připadám si jako řeka která teče celé roky bezcílně a beze smyslu....protéká nám občas život mezi prsty....nic v co jsi věřil....z minu