Připlul jsem po konečcích trav.
Připlul jsem po konečcích trav.
Připlul jsem po konečcích trav
štěňátka větru učil dotýkat
kolínek stébel, klasů hlav
srdce jsem dával klíčům odmykat
zní píseň písní
na jeden nádech
po sté jak poprvý
říkají místní
zápor je v kladech
chutnají po krvi
krajinou zmrazků
noc staví osidla
na poli kázků
bůh míchá povidla
z trnek
na luku loutny
z tetřevích strunek
tón nepokoutný
utichá
pánbůh se zapomněl
nemíchá . . .
Komentáře (16)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
zdánlivě trochu zmatené (pro mě samozřejmě) skládání slov po několikrát přečtení obsahuje půvab skrytého, jako když ženě po příjemném hovoru u kávy pak hned za prvním keřem sundáš blůzku...objevíš absolutní pravdu, či jen tu relativní, Tobě vysněnou, Tvými dosavadními zážitky, možná už z dětství...Tvá báseň je jako ta blůzka, která pak později obnaženému prsu dává smysl...měj se krásně, Slávku, v
19.07.2024 10:57:24 | mapato
Pánbůh možná nemíchá, ale Pán Matahaja zde namíchal slova skvostným způsobem!
Už jen název přitahuje k přečtení - originální způsob dopravy.
Chtěl jsem vypíchnout druhou a třetí strofku jak obsahem tak i rýmem ve formě "abc-abc", ale po několikerém čtení jsem musel uznat, že bych tímto ostatním částem básně ukřivdil...
Vyplatilo se chvilku počkan na další Tvé dílko... :)
24.01.2024 19:10:44 | Koala
Milý Koalo, pravdu díš, že je to originální způsob přibližování, ale v té chvále, přestože ukájí můj falešný pocit zadostiučinění, že si někdo všiml, jak je to jedinečné, opětovně přestřeluješ, neb jsou to taková insitní sdělení. Ale beru to jako kamarádské rouhání se smyslu poezie. Ať tak, či onak jinak, kolikrát cestovní houska má v sobě zapečeného brouska.
24.01.2024 20:29:37 | Matahaja
jé, to jsem se zaposlouchala :)*... úžasné
22.01.2024 19:47:57 | narra peregrini
Milá Narro, mám radost z tvého vlídného komentáře, to je dobře, že jsi slyšela. Moc mě to potěšilo. Zdravím.
22.01.2024 22:19:50 | Matahaja
připlul sis po konečcích trav... a já jsem z Tebe úplně unešená milý Matahajo, četla už třikrát... a, nemíchá, lepší je protřepat;)
vážně krásná!*
21.01.2024 00:20:15 | Sonador
Milá Son, s tím protřepánm jsi mě dostala, budu na to pamatovat. Né, dělám si legraci, přeju klidný spánek a posílám pohlazení po konečcích trav.
21.01.2024 01:20:43 | Matahaja
Kamaráde, hochu, zdravím tě ze své gubernie, popíjeje jeje jeje, Krušovice.
20.01.2024 19:12:38 | Matahaja
....Když On se rozhlédl a oheň tak akorát...bublá to a nepřipálí se....a klad se záporem uprostřed do ztracena....a srdce odemklé "ví"....a poví...povidla zasejc zavoní,lízne si,ochutná a zhoustne,míchat se má dlouho a trpělivě....Ji.P.S.Tvá svá poetika božích záměrů a záběrů...
20.01.2024 18:55:47 | jitoush
Jituško, ty mě jako vždy moc těšíš, jen ty dokážeš tak svůdně popsat to krásné bublání povidel, ano, i ta trpělivost je na místě, o tebe dá se opřít. Děkuju.
20.01.2024 19:34:05 | Matahaja
Moc pěkná!
20.01.2024 11:19:25 | Žluťák
tetřevích ;)
20.01.2024 10:28:06 | stormeater
Stormeatere, díky za opravu, ač to rozumově nedávám, intuitivně cítím, že to měkké i je tam hezčí. Zdravím.
20.01.2024 19:17:23 | Matahaja