v lesích mezi
Portomarínem a Palas de Rei
sváděly poutníky
povětrné ženy
víš co jsem říkala
to okamžitě volej
říkám si
přijde čas
a uvidím zas
bouřlivý Atlantic
šátek ve větru
útesy
velké vlny
a zatajím dech
a pak
okusíme ústřice
a nějak se zatváříme
A děkuji všem, kterým ode mě nepřišlo poděkování, až teď jsem si všimla, že jsem vám některým dlužníkem v reakcích. V.
26.01.2021 10:11:37 | Vivien
Zbloudile divoucí *... Pěkné
25.01.2021 23:14:04 | Dejvis
Ano, divoko tam na konci, děkuji Dejve za nahlédnutí do mého okénka, potěšils.
26.01.2021 10:08:48 | Vivien
No hezky mi zarýmovals Jiří, děkuji, tvá verze se mi líbí. Vždycky mě tvoje návštěva potěší.
14.08.2020 19:09:58 | Vivien
ve větru šátek a opálená líc
bouří vln zmatek v útesech bez ústřic
**
14.08.2020 10:13:35 | JC senior
Atlant je symbol síly a je i pro mě zajímavé, že oceány mají různé odstíny barev. Jíst mořské potvory je pro mě fajn a zapíjet je Madeirským Blandy's, pozorovat ze zálivu Funchalu, jak v dálce na horizontu žbluňkne slunce do Atlantského verdés. Trochu jen "vedle" ale krásné zážitky obdobné. Díky za připomínku.
Pěkně vypracovaná báseň s bonusem exotiky. Líbí se mi*
07.08.2020 21:22:11 | šerý
hezký, lehký vyprávění, touhy, pocity i odezva vzpomínek...je pěkný, když člověk má z čeho čerpat a na něco se těšit...ať Ti vyjde, milá Vivien, po čem toužíš...m
07.08.2020 19:19:30 | mapato
....hezky to zavonělo putováním.....taky bych se chtěla někdy odhodlat...
.....Ji.
07.08.2020 14:26:46 | jitoush
No pomyslíš a stane se... Dnes už ale jen mimo hlavní sezonu, v létě je to spíše utrpení než cestovatelská slast... řekla bych... místy až módní záležitost, byznys kam se podíváš. Děkuju jitoush, putování může mít spoustu krásných podob.
07.08.2020 15:24:52 | Vivien
a vítr zašeptá do kštice.. a zas po konci světa půjdeme dál v úsvitech..
07.08.2020 13:15:07 | J's ..
Ano, od soumraku ke svítání, a stále a stále... budem po větru šepotat. Díky J's, že přišels.
07.08.2020 15:31:06 | Vivien
Vygúgloval jsem si ty názvy a vypadá to moc přitažlivě, stejně jako Tvoje verše, které voní romantikou. Několika svým kamarádkám a kamarádům závidím zážitky ze svatojakubského putování, možná procházeli taky tudy, a vždycky zalituju, že jsem se k něčemu podobnému neodhodlal, když mi to klouby ještě dovolovaly... :-))
A ty povětrné ženy mi chtě nechtě připomněly i naše nedávné putování, když to při našem nočním příjezdu k hotelu v Lyonu vypadalo na přilehlých cestách úplně stejně jako na naší slavné E 55... :-))
07.08.2020 11:21:52 | Amonasr
Josefe děkuju, tak to je dobrý koment. Myslím, že v současné době si lze dopřát klidu španělského venkova i bez děravých bot, ostatně já šla jen kousek , vždyt víš, k poznání nemusí nutně mušle na batohu a hůl v ruce, usebrat se lze i za nejbližším kopečkem. Ale přiznávám, španělské vnitrozemí je pro mě magnet a Atlantik?, no pištěla jsem jako blázen, když jsem do něho skočila, jehličky po těle cítím dodnes, ta voda měla sotva 15 stupńů, hotová kryoterapie, takže na klouby vřele doporučuju :-)
07.08.2020 15:16:28 | Vivien
:-D) Díky za doporučení, ale to už by mi klouby asi ztuhly definitivně... :-))
08.08.2020 10:45:10 | Amonasr
Cítím ten vítr a moře...ach jak by to bylo krásné. Děkuji Vivi, aspoň za ten moment.*ST ;-)
06.08.2020 20:52:38 | jenommarie
Ano, nebýt této situace ve světě, nejspíš bych už byla patřičně prosolená a "nevzhledně" rozcuchaná příbojem. Snad i proto asi má myšlenka do dálav nespoutaného Atlantiku. Děkuji Marie.
07.08.2020 08:47:36 | Vivien
Moc hezká Viv. Dostala mě za někým, kdo mi tu chybí,
...tak rychle, tak blízko. Díky. :-)
06.08.2020 19:16:09 | Dreamy
Jestli jsi ušla celou cestu, tak gratulace k zážitkům ;o)
06.08.2020 14:55:35 | Crazymike