A venku svítí sníh

A padá Slunce
Má to barvu tónu cé
Jak svatební kytice pro vdovu
Jak snubní prsten pro opuštěnou
Má to chuť oranžové schránky
Té, co je i není na dopisy…

A venku svítí sníh.
Ale už to neskrývej, je to tak
Ten mráz tohoto města ti zalezl pod nehty
Trpíš
Sám sebe ptáš se co
Bože, proč?
Ta otázka… Ten čas, ten pohled do neprázdnoty
Srdeční vakuum…

A venku svítí sníh.
Lyricky bez urážky „KRÁVO“ to je moje!
Ti seberou tvůj vlastní mozek asi
Na pokusy
Zbyde ti kus tvé vlastní vášně citu co nepomáhá
Srdce tluče nakřivo a ptá se tě kde je tvůj milý
Daleko krásko, daleko a vlastně nejsi kráska
Jak píseň na přání.
A venku hoří sníh.