otázka

Zdál se mi v noci podivný sen,
něčí hlas volal "Vstaň a pojď ven !"
Venku stál stařec, psa na provázku,
zeptal se "Človeče, umřel bys pro lásku?"

Budím se hrůzou, vrásky mám na čele,
cítím jak pot stéká mi po těle,
co je to za strašně podivnou otázku;
Doved bys člověče umřít pro lásku ?

Sedím, přemýšlím a hledám odpověď
na divnou otázku, kterou znám nazpaměť,
sedím a přemýšlím říkám si -cože?
přemýšlím - dost možná - pomoz mi bože...

A už je ráno, je zas nový den,
protivná otázka nejde mi z hlavy ven,
myslím i na Tebe -krásná jak z obrázku,
uměl bych pro Tebe umřít pro lásku?

Myšlenky moje k Tobě se ztáčí,
vzpomínku zlou rychle zaplaší,
Ty jsi můj anděl, jsi moje víla,
přeju si navždy abys tu byla

Když je mi smutno a když jsem sám,
k Tobě v myšlenkách cestu hledám,
od těch dob co Tě znám jsem drtek lepší,
starosti netíží a život je lehčí

Jsi v noci hvězdou a sluncem vedne,
za deště duhou co rosvítí nebe,
když se nic nedaří a je moc na spěch
něžne mě pohladíš, dáš malý úsměv

Jsi moje beruška co vezme mě do nebe,
bojím se pomyslet co byl bych bez Tebe,
jsi moje všechno, snad si se nelekla,
já s tebou půjdu třeba i do pekla

Jsi jako vánek co vlasy mi pohladí,
jsi čistý pramen co příjemně ochladí,
jsi kouzelná tajemná květina,
jsi jako kotě co na klíně usíná

budu stát věrně po Tvém boku,
vteřinu, týden, tisíc roků,
a máme tu zas otázku:
doved bys umřít pro lásku?

už víme že pro mě znamenáš mnoho,
pro Tebe lásko vzdám se i toho
nejcenějšího co mám ,
bude-li třeba život dám

až přijde stařec a dá mi otázku
odpovím ANO já zemřu pro lásku