Jako strom
jenž zasel své poslední semeno
a zůstal sám větru na pospas
topím se ve vlastní pýše
a v beznaději
usínám..
Byl to zlom
zabít všechno to krásné v nás
a doufat v lepší budoucnost
je to tak těžké
já bez Tebe
umírám..
Ale už jsme v tom
v tichu tu sedím a píšu si
tyto nekončící řádky
čekám na Tebe
snad to
zabírá..
Moc hezké příteli, věř v lásku a ona tě navšíví, napsal si to krásně.
01.11.2010 01:06:00 | carodejka