Lásko

Že jsi krásná zase říkám
budíš to co ve mě dřímá
zlomyslnost už se mění
v láskyplné uklidnění

Tvůj obraz mám stále v hlavě
být malíř tak kreslím právě
tvou skicu, oči, úsměv, vlas
co nenakreslím je Tvůj hlas
rád poslouchám Tvé vyprávění
do ranního kuropění

ten obraz si sebou nosím
když pak řekneš jdi už prosím
Tvůj hlas zní mi ozvěnou
a já nemyslím na jinou

mám Tě uschovanou v srdci
v srdci
v hlavě
v duši
celéhos mě prostoupila
na rty úsměv nakreslila
po troškách mě tiše měníš
a možná o tom vůbec nevíš

pro Tebe se změním

rád..