Je to cit lásky!...

Vidíš?
čas stejně nic nevyřešil..
Mám strach,
cítíš?
Osud nás dvou stále nezhřešil...

Otvírám,
oči pláčem oslepené,
touhu v nich skrývám před sebou.
Strachem ruce ulepené,
snad lásky začátek nás dvou...

Ožívám...
Nebo snad umírám?
Topím se v tvých očích,
nedokážu říct dost...
Kolísám,
na lávce soků psích.

Bojím se,
chci ať jsi jen má,
nezklamat, další dny promarnit...
Chci chytit se,
a tebe snad nikdy nepustit..

Zradila jsem,
tebe ne snad jednou,
kdy podkopávám nohy...
Podvedla jsem,
tvůj cit touhou.
Chci křičet!
Líbat tě chvíli pouhou!...

Věř mi,
jako julie věřila mu,
když umřela kvůli lásce..
Snad..šanci dej mi,
láska romea nebude trvat krátce.. :(