Neubliž

Vyřezala jsem píšťalu
z vrbového proutí
a jen ty ses naučil
jak na ni hrát.

Upletla jsem otěžě
pro pár divokých koní
a jen ty přišel jsi na to
jakou silou za ně brát.

Vyšila jsem košili
z nejjemnějších nití
a jen ty jsi dokázal
správně ji oblékat.

Dala jsem svému srdci křídla
aby uletělo všem planým lžím
a ty polapil jsi ho jako motýla
s něhou, pro kterou uvěřím

Že ty jsi ten, kterému hvězda září
nad ramenem i v očích
stejná jako má.
Že ty jsi ten, pro kterého plamen hoří
a není to hřích
že tě mám.

Tak nespal píšťalu
a otěže nepovoluj
tak oblékej se pomalu
a lásce neubližuj.

Protože ty ke mně patříš
a já dala jsem ti srdce své
a motýl, kterého lapíš
již neumí létat bez pomoci tvé.