Temnota

Krajinu už noc dávno schovala,
všude krásny klid a hvězdy září mě uklidnuji,
v mých myšlenkách jako by ses jinak chovala,
pomalu se myšlenky hrnou,tak jako bych měl prožít noční můru temnou..
Černota zahaluje nejen kraj ale i mysl mou,
pomalu si procházím ,pomalu začínám chápat,že ty jsi tou tmou.
Tma je všude kolem mě,už ani hvězdy nesvítí,
ty hvězdy,co mě i v nejčernějších myšlenkách vždy osvítí.
Tak jdu hloubš pomalu do temnoty,zjišťuju,že mým démonem
si byla ty,ta kvuli které deprese sem měl,ta kvuli které jsem ničemu nerozumněl.
Temnota už mě zahalila celého,přemýšlim jak se dostat ven z mého vězeni černého,mít tak nějakou tu hvězdu,co by mi tu temnotu osvětlila,co by mé myšlenky zase rozednila.