Dosud jsi ve mně rozestlaná
pápěřím chomáčků světelných stanic,
protínáš středobod tich,
dala jsi žáru dech
slzami do spánků prokreslená,
boříš mé základy hranic
ukryvám v mrtvých zákoutích
hladobol po tvých rtech
Prameny rozpouštím v zapomnění,
víno mi po tvé krvi chutná,
vykroužím tě mezivlasou,
vyčešu úsměv z žil,
po vinné révě propletení,
z rozsedlin touhy poskládaná,
vymodlit mohylu zapíranou,
čas zcizenost zprocitanou smyl
Rozednění bílými ranami,
když bodala jsi po slovech,
havraní křídla snesla sníh,
zbloudilí ve vlastních stopách,
projdi mnou mezi strunami
v pohádce o dvou pokladech,
v hlubinách pohledů bezedných
nadechni se jitrem v tmách
obtisknutá v papilách
prvorozených zítřků
Ten první řádek je nádherný (o to víc když člověk leží v posteli :o)) A láska rozhodně je chtěná. Vždyť život bez lásky by byl jak poušť bez písku, moře bez soli, čas bez vteřin...
14.11.2014 23:35:49 | Elisa K.
v pohádce..v prvopočetí..v prvoprocitnutí...cosi hledat nutí...cosi blízce vzdálene...cosi v lůně schoulené...úsměv..z
13.11.2014 16:51:02 | zdenka
Kéž Ti prvorozené zítřky přinesou poklady nejcennější!
Děkuji za přečtení Tvé POESIE.
13.11.2014 13:15:55 | Pamína
To já Ti děkuji za milý komentář a navštívení, milá Dano :o)Vážím si jich.
15.11.2014 00:08:44 | Akrij8
Líbí se mi, Jirko, krom jiného, Tvá záliba v novotvarech - myslím, že to k Tobě jaksi patří, je to jeden z poznávacích znaků Tvé nezaměnitelnosti :-) Myslím, že jsme češtině v tomto směru oproti některým jiným slovanským jazykům jako básníci dost dlužni, řadím Tě mezi pozoruhodné průkopníky... ;-)
13.11.2014 00:11:23 | Amonasr
Děkuji Ti, milý Josefe, těší mě , že to vnímáš jako určitou přednost :o)Ju,ju, prokopávám se jimi poměrně do hloubky :o) :o) Děkuji, jsem poctěn :o)
13.11.2014 00:17:59 | Akrij8