PĚNA VLČÍ
šimrá mě tvoje přilnavost
bublinkové pěny
zvlášť když jen tak jemně praskáš
mi až pod kůží
občas tě schválně víc vypěním
načež stoupáš mi do úst a očí
štípeš mě a koušeš
jak mládě vlčí
někdy i do krve
to pak bolí
nikdy bych ale nesvedl
jít na tebe s holí
když na vině jsem já
za vše
co pro mě jsi a znamenáš
po všem před tebou a po zásluze
za cokoli
Praha, 24.2.2018
https://www.youtube.com/watch?v=k2HRzIyyXvU
Jo tak takhle vypadaj roky praxe a broušení stylu. Pěkný =)
24.02.2018 21:12:09 | Lucid Alien Jeer
Ami...Tvé básně jdou tak, tolik hluboko pod kůži, že si říkám - kam až? A to se těšíš na jaro! Božeee!!! Co bude pak? Neodvážím se myslet...jen doufám, že při nich nezačnu omdlívat. To bych přišla o dýchací tělocvik. Neboť před každým Tvým veršem se musím zhluboka nadechnout...**ST**
24.02.2018 15:58:01 | Anděl
:-D Neboj Anděli, já jsem takový ostrůvek věčného jara, asi jsem se utrhl od Kanárů - horší už to tedy nebude ani na jaře... :-)) Díky za další radostný komentář... :-)
24.02.2018 16:59:50 | Amonasr