Ráno

.
Co bych ti vyprávěl
Něco mezi pozdním příchodem
a nedbalou elegancí opilého milence
Možná jsi přišla proto, žes to chtěla slyšet
Bílé místo na mapě pokoje, který
jsme zapomněli objevovat
a černý puntík v našich žákovských knížkách
Uschlé růže rudé tváře
mlčenlivé ostny
očekávaný podzime
Výkřik na mostě
ach co je výška
skousnutý ret a krev na rty mé

Jsme skryti
mezi tulipány, jež ve váze rozkvétají
do mrtva aniž by věděly
co jsou roky věky týdny
a svůj úpadek plaše tají
bez vody bez pohlazení
v bláznivém šestinedělí

kdy je možné dotknout
se čehokoli bez uzardění
splín ponechat plínkám
plakat zmoknout spát
neustálé snění

a vidět kohosi jak na nás
volá z výše
Nevím neptám se
Jsem klapka na pianu
nového rána

Možná jsi přišla, žes to chtěla slyšet
.
.