Promáčení deštěm plynem,
slzy copy v toky spojí,
rozpadly se úvah hráze,
obrace spíš jemně ve mně,
polámaným kosištěm
čas již kroky neodkrojí,
květy vlaze spolkly saze,
struny luny rozplétáme.
Zbývá půl slova rozkrájet,
sbohem na křídlech usnul mech,
vlaštovkám v letu větu piš
po vánku pozvánku na návrat,
dlaně si budou med vyprávět,
svěřím se z hříchů na Tvých rtech,
tajemství proroctví lásky zvíš,
srdce Ti poví své milovat,
zvony když hranami rozezníš
...a po špičkách s očima zahlédajícíma blížící se zázrak projdeš svou tajemnou zahradou***ST* :-D*
30.06.2021 14:04:07 | Frr
Jirko, ty vždy, rozezníš ... Jen tak si vejdeš a ještě dlouho mi pak rezonuješ. Jsou to překrásné verše.
30.06.2021 11:34:11 | Vivien
Však Jiříku
tvé uvnitř..zní
krásně a obaleno..hladkou něhou.
Moc ráda jsem četla *ST
Opatruj se a ať se ti daří ;)
30.06.2021 11:32:30 | jenommarie
Děkuji Ti, milá Maruško, jsem rád, že se zalíbila. Rovněž se opatruj. Těším se mezi řádky
17.09.2021 22:11:23 | Akrij8
:) Jiříku ráda tě opět po delší době zdravím ** opatruj se a ať se TI daří, děkuji za slovíčka.
18.09.2021 14:28:05 | jenommarie
Pěkná a zajímavě poskládaná poezie. Však Ty znáš a dobře víš. Jak básní oslovíš. Mám radost se potkat s takovou kráskou. Má pěkný hlas a rytmické tělo.
Zdravím Tě, Básníku*
30.06.2021 02:41:56 | šerý
Děkuji Ti, milý Šerý, láska je rytmická a Ty jsi bezesporu skvělý tanečník.
17.09.2021 22:10:23 | Akrij8