Z druhého břehu
Z druhého břehu
Anotace: O lávce mezi břehy bytí.
Cítím tě plavat v úžinách pasu,
ve ztuchlých vodách
mezi bolestí a ničím,
v indigu nebe, kam nedokřičím.
V puklinách hraničního kamene
na vlahém pomezí jsoucen.
tam kde se dlaně v údolí sváží,
dřímají vrby z povislých paží.
Tam bude navěky
kraj tvého stínu.
Jímá mě závrať z vlastní nízkosti,
jestliže couvnu, strach mě vykostí,
vichřice třese
prohnilou lávkou.
Vánice klamu, křik a potopa,
přebíhám slepá a bosá
trouchnivá prkna, kluzký lišejník
tonoucí lásko - věčný, věčný dík!
Komentáře (33)
Komentujících (18)
Doporučit
Tisk
Skvělé... Líbí se mi to "rýmové schéma", ABCC. Přijde mi, že se tím ty strofy tak umocňují.
22.01.2024 16:31:59 | K8OS
Děkuji moc, velmi mě to těší! Ta „formální“ stránka je pro mě v tvorbě také důležitá.
22.01.2024 21:55:23 | Lesní žínka
Hodně bolavé,ale srdcem psané.
21.01.2024 18:28:01 | mkinka
Psané bolavým srdcem, které se hojí velmi pomalu... Ale zahojí. A pak se protrhne hráz plná radostných a sladkých básní a bude potopa, možná. :)
21.01.2024 18:29:55 | Lesní žínka
Četl jsem něco od Balzaca. Bylo tam napsáno, že pokud se autor trápí, píše mnohem lépe(Ty píšeš konstantně excelentně) - jsme jako olivy - to nejlepší ze sebe vydáváme, jen jsme-li drceny. Když se podíváš do životopisů a možná i na plátna nejlepších malířů, uvidíš, že mnohokrát zemřeli.
21.01.2024 21:20:53 | Kaj
To je velká pravda, také si to myslím. Od Balzaca si chci už dlouho přečíst Lesk a bídu kurtizán, ale zapomínám na to. Vrchlický napsal Okna v bouři, své nejlepší dílo, taky v příšerném trápení. U malířů je to ještě očividnější. A děkuji! :)
21.01.2024 21:25:08 | Lesní žínka
....Něco znepokojivého z Tvého textu vyzařuje...něco z Tvých "úkrytů"....A tak je to "živé"....děkuji za ten zážitek....Ji.
21.01.2024 17:31:51 | jitoush
Mohu-li, vybrala jsem si pro sebe toto: ... Jímá mě závrať z vlastní nízkosti,
jestliže couvnu...
No páni, je Ti teprve 18... zřejmě nám tu roste velká básnířka! Pěkné, milá Lesní žínko :-)
21.01.2024 17:26:04 | Helen Mum
Jak tonoucí se stébla chytám,a tobě jej podávám s přiznáním: Jsi skvělá...a dokážeš, co málokdo. Velkej dojem z téhle báseňky si odnáším. Určitě se ještě vrátím.
21.01.2024 16:27:32 | cappuccinogirl
Děkuji moc, vrátíš-li se, bude už krajina možná tichá a zapře svůj zlověstný ráz.
21.01.2024 16:30:40 | Lesní žínka
Pokud zlověstný ráz zmizí, bude dobře. Pokud jen bude skryt a zapřen, pak myslím, že těm, co opravdově vnímají, neunikne...
21.01.2024 16:34:36 | cappuccinogirl