Smutek do studny
je padajícím deštěm
jak dále objevovat Tebe
ve zkrápěné prázdnotě
V plášti času Tvá podzimní tvář
v zavřených očích křik
ticho na rtech se skládá
a vrásky jako věčná kolejiště odloučení
Kdy z listoví červeň odumírá
a šedavý obzor rozpustí nebe
pak Tebe se ptám
však nalézt chci sebe...
...A vrásky prozrazují mnohé.....smích i pláč....dny útrpné či strohé......
radostné s chutí na koláč......nechť vrásky jsou i cestičkami návratů....
kdo poslední je...zaplatí útratu........Ji.
25.01.2025 19:57:32 | jitoush
Moc hezké... To člověk musí už mít v srdci, aby něco takového dokázal napsat. Prosím, nechte mne plakat nad tou krásou... Jsem básník. Miluji verše a rád se v nich probouzím... Ukládám si Tvou báseň mezi oblíbená díla.
24.01.2025 21:43:15 | malé srdce
a o ničem jiném náš život není... krásný text, Radku, překrásný*
24.01.2025 21:36:27 | Sonador
máš pravdu, Son... hledáme něco okolo nás
a naše cesty se stávají bludnými....a pak zničehonic se najednou stane něco úžasného... bylo to všechno v nás... po celou dobu...
moc děkuji*
31.01.2025 19:37:16 | RadekČ