Jemu
Jemu
týden se zdá tak dlouhý,
když jediné co potřebuji,
Je jeden muž pouhý.
ruka tvá sunoucí blíže mému klínu
neubráním se vzpomínkám a trochu splínu
Přesto dopřej mi tvé doteky,
chci je cítit navěky.
Chci odhalit vše co mě trápí, kéžbych našla slova,
Nedokážu říci ani hlásku,
tak se v tom topím znova,
a přehlížím výsledky fiasku, který pomalu proudí.
Ponořím se do tvých modrých očí, vypadají, že něco málo již tuší,
usměji se pouze, toužím políbit tě dlouze.
Toužím vkrást se do tvé náruče jak lastury,
Musíš odpustit mou křivost postavy,
vídáš ji určitě běžně,
a já se k tobě jen schoulím něžně.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Vzpomínám si na všechny své dětské lásky a vyvolává to ve mně nostalgický úsměv. Například na základce se mi velmi líbilo jedno děvče. Napsal jsem ji upřímný dopis, kde se jí vyznávám ze svých citů. A potom přes přestávku jsem ji uviděl jak sedí na schodech s kamarádkou a jak se chichotají nad mým dopisem. :-))
A na střední jsme se s kamarádem zamilovali do stejné dívky a celou střední školu jsme o ni bojovali. Například já ji nosil květiny a nechával jsem jí je na vrátnici internátu. Kamarád ji zase neustále zval do restaurace. Nakonec si vzala za manžela třetího. :-)
Ale i tak to byly krásné časy.
04.02.2025 20:28:29 | malé srdce
Doba zrychluje,
člověk se futruje,
zastav se na chvilku, úplně;
poutník na cedulku maluje.
Eros, to je jasné…
Filautia, doporučené…
Manie, snad jen nemožné…
Philia, to je úžasné…
Storge, vždy jen rodinné…
Ludus, vždy a všude…
Pragma, kde ta jen je?..
Agape, boha chaosu ptejme se…
Gnothi sauton… vítej v životě.
04.02.2025 14:13:02 | Aotaki