Mluvíš mi z duše...
taky strach
mne zkouší pevně
objímat...
o ty, co uvnitř mého já
mají trvalé "réservé"...
a že jsem baba jedová,
prosím šeď, ať už odejde...
Mluvíš mi z duše,
má milá...
nádherně jsi to
zbásnila...
:o*
Držím palce!!!
03.05.2007 15:39:00 | Cecilka
Psala bych přání,
přeji však víc
02.05.2007 22:08:00 | Vivi.~2
Na nahou kůži ti napíšu tuží,
že dámou jsi byla a zůstáváš dál.
Jo jen tak dál. Píšeš hezky.
02.05.2007 22:06:00 | J.Švihovský
Drahá mamino, to víš, že se usmívám - přece si to nebudu moc brát:-)
01.05.2007 19:26:00 | Rádoby zoufalá
Jsem hrdý stý čtenář téhle básničky.:-)
K básničce - krásná. A Lota to řekla moc pěkně.
30.04.2007 21:18:00 | Rádoby zoufalá
...neboj se neboj, nic ty se neboj, děvče moje...prosba tak úpěnlivá nemůže být nevyslyšena...to ti říká stará moudrá sova...nebo spíš sůva?...a dodatek...nebyla jsem vždy pod kvetoucím stromem políbena...a s veselou si hopsám dál...i když to mnohdy není vidět, ale je to tak...a nic ty se neboj, všechno bude...ještě jednou opakuje, životem protřelá... ))):-)))
30.04.2007 14:22:00 | Lota
je to hrozne zvlastni...ale..jako pekny!!!!
A ja pravda ze z vasich versu vychazeji paprsky....
drzim palce;-)
28.04.2007 20:11:00 | embryo v hlave
Moc pěkná. I já se moc bála, tak moc, že jsem snad špatné přivolala. ;o(
27.04.2007 19:32:00 | Theara
neumím psát komentáře je to můj kámen úrazu...a tak jen přeju Ti hodně štěstí a posílám aspoň ty poslední paprsky dnešního horkýho sluníčka!
26.04.2007 20:04:00 | Rozárenka